Středa 24. února 2021svátek má Matěj 1 °C jasno Předplatné LN

První a přitom bezchybný útok na ponorku. Jaroslav Bala po válce přesedlal z bombardéru na balony

Jaroslav Bala v RAF | foto: sbírka Jaroslava Rajlicha
Patřil mezi ty šťastnější příslušníky Britského královského letectva, kteří válku přežili. Přesto to nebylo všechno, co mu osud připravil. V padesátých letech ze Západu, pod legendárním generálem Františkem Moravcem, vysílal do Československa kurýry na tajné mise balonem.

Jaroslav Bala se narodil 27. září 1911 v Hradci Králové. V roce 1931 nastoupil vojenskou prezenční službu, o rok později vystudoval pilotní školu a jako rotmistr délesloužící už u vojenského letectva zůstal. Koncem června 1939 přešel tajně hranice do Polska. 

Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka

V září 1939 jej přijali do výcvikového střediska francouzského bombardovacího letectva, ale do bojů ve Francii nezasáhl. Koncem června 1940 evakuoval do Velké Británie a již za měsíc sloužil u RAF. Létal u československé 311. peruti jako pilot letounu Vickers Wellington.

Byl členem jedné ze tří posádek, které v noci z 10. na 11. září 1940 podnikly první bojovou akci 311. perutě, útok na seřaďovací nádraží v Bruselu. Od září 1941 do ledna 1942 se připravoval u 138. peruti s letouny Armstrong Whitworth Whitley na vysazování parašutistů na území nepřítele, ale vrátil se nakonec zpět ke své peruti.

Operace Anthropoid

Speciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje. Více čtěte zde.

Od května 1942 létal jako kapitán letadla u čs. 311. perutě v rámci Coastal Command. Dne 15. července 1942 zaútočil v Biskajském zálivu u španělského pobřeží na ponorku. Šlo opět o prvenství, byl to první ponorkový útok 311. perutě. Sice plavidlo nepotopil, ale provedení útoku hodnotila britská admiralita jako zcela bezchybné. V říjnu 1944 se přesunul do Polska a pak do Košic jako pobočník určeného velitele letectva na osvobozeném území generála Aloise Vicherka.

Za svoje služby získal kromě tří československých válečných křížů třeba i pochvalné uznání Jeho Veličenstva krále za zásluhy ve službě. Z vojenského dopravního letectva odešel v lednu 1947 v hodnosti štábního kapitána do zálohy.

Do května 1949 byl zástupcem Československých aerolinií v Paříži. Jako bývalého příslušníka RAF jej propustili ze zaměstnání a povolali do Prahy. Po dvouměsíční vazbě na StB pracoval jako dělník a v lednu 1950 podruhé unikl do zahraničí. Původně měl v úmyslu se usadit v Austrálii, ale pak zůstal v Evropě. Od roku 1952 působil pod jménem „Allan Brown“ ve štábu zpravodajské skupiny generála Františka Moravce v Německu (profil Františka Moravce najdete zde). 

Karta uprchlíka Jaroslava Baly z Rakouska.

Karta uprchlíka Jaroslava Baly z Rakouska.

Pracoval ve studijním oddělení a dělal instruktora ve škole „Delta“ v Dieburgu. Pak jej díky letecké praxi vybrali pro ojedinělý úkol. S kurýrem Jaroslavem Křivohlavým v Bedfordu ve Velké Británii na letišti RAF prodělali výcvik v balonovém létání. Jaroslav Bala pak v Moravcově štábu řídil pokusy o vysílání kurýrů tajně balony přes železnou oponu.

V polovině padesátých let činnost skupina skončila a Bala se stejně jako František Moravec usadil v USA. Tam se jeho stopa ztrácí, naštěstí i pro Státní bezpečnost. Zemřel 7. prosince 1992 v San Diegu, pravděpodobně po dlouhé nemoci.

Česká rána nacistickým zbrojovkám

Tajné dokumenty promluvily o potopení německé lodi Alsterufer. Úspěšnou akci provedli v prosinci 1943 českoslovenští letci sloužící u RAF. “Šlo o nejničivější jednorázový úder Čechoslováků na hospodářství Třetí říše,” říká historik z Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich. Více čtěte zde. 

Atlantický oceán asi 850 km západoseverozápadně od mysu Finisterre, 27....

Atlantický oceán asi 850 km západoseverozápadně od mysu Finisterre, 27. prosince 1943. Hořící německý „lamač blokády“ Alsterufer (2729 BRT) po zásahu z Liberatoru GR.Mk.V BZ796 (H) od 311. československé bombardovací peruti. V tomto okamžiku ještě nikdo na spojenecké straně netuší, jak cenný vezl náklad.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
Prokop Tomek