Pátek 29. května 2020svátek má Maxmilián, Maxim 7 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Ptactvo v nesnázích. Je potřeba začít hospodařit nebo některé druhy vymizí, říká ornitolog

Pták roku – jiřička obecná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pták roku – jiřička obecná | foto: Shutterstock

Kam zmizejí chocholouši či skřivani? Proč je zcela marné hromadné hubení holubů ve městech a jak to, že v české krajině dokážou volně přežívat někteří papoušci? Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele kanceláře České společnosti ornitologické, má nyní největší problémy ptactvo zemědělské krajiny: „Je třeba začít jinak hospodařit.“

Ptáci a příroda jsou přirozeným lákadlem pro děti, bohužel jak lidé dospívají, přehlušují je na čas jiné vábničky moderní doby, říká Zdeněk Vermouzek, šéf kanceláře České společnosti ornitologické. 

„S potěšením ale sledujeme, že se zájem lidí o ptáky zvyšuje, ať už to měříme počtem návštěvníků akcí pro veřejnost, obrovskou účastí, přes dvacet tisíc lidí, v zimním sčítání ptáků na krmítkách, nebo rostoucím počtem členů ČSO.“

LN Kolik u nás vlastně v současnosti žije druhů ptáků?
Zhruba dvě stě druhů zde hnízdí, dalších stě pravidelně nebo nepravidelně zaletuje. Dohromady tak u nás žije okolo čtyř set druhů.

Mizející bramborníček hnědý
Kroužkování sýkory koňadry

LN Je pravda, že z české krajiny mizí drobné ptactvo?
Nejde to říci paušálně, některé skupiny ubývají, jiné jsou na tom lépe. Největší problémy vidíme u ptáků zemědělské krajiny – mezi dříve početné a dnes velice vzácné ptáky patří třeba chocholouši nebo sýčci. Zlomek z původních počtů přežívá u čejek nebo koroptví, ubývají i hojní ptáci, jako třeba skřivani nebo strnadi. Pestré mandelíky nebo majestátní dropy u nás už prakticky nepotkáme. Všem těmto druhům klade překážky velice intenzivní zemědělství. Aby se mohly do krajiny vrátit, je třeba začít jinak hospodařit, například změnit systém dotací, aby větší podporu dostávali ti, kdo hospodařením vytvářejí pestrou, bohatou a zdravou krajinu.

ZDENĚK VERMOUZEK

Narodil se v Brně, kde vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, poté nastoupil jako zoolog do muzea v Olomouci. Několik let vedl Ornitologickou stanici Muzea Komenského v Přerově, než se stal roku 2010 ředitelem České společnosti ornitologické. Jako dobrovolník však s touto společností začal spolupracovat už v roce 1995. V současné době se kromě organizační a ochranářské práce věnuje popularizaci ornitologie a propagaci občanské vědy.

LN Objevují se ale nové druhy, jaké?
Úplně nové druhy, které se u nás objevují, jsou výhradně z kategorie druhů nepůvodních, jejichž rozšíření mimo přirozený areál způsobil člověk. Na čím dál víc místech u nás hnízdí husice nilské, šíří se i kachničky mandarínské. Ve volnosti přežívají, i když zatím úplně volně nehnízdí, i první papoušci – alexandři malí a mníšci šedí. Zima jim nevadí a s krmením pomohou lidé.

LN Zimy jsou stále teplejší. Pozorujete, že někteří ptáci, kteří dříve odlétali „do teplých krajin“, tady zůstávají nebo že například dříve přilétají?
Ano, oba trendy jsou evidentní. Tažní ptáci se v průměru vracejí dříve. Neplatí to úplně stejně pro všechny druhy, ale celkově ano. Dokonce druhům, které zvládají přílet uspíšit, se daří lépe oproti těm, kteří létají podle svých vnitřních hodin stále stejně. A řada dříve striktně tažných druhů tu na zimu v menších či větších počtech zůstává. Týká se to nejen všeobecně známých čápů, ale třeba i pěnic černohlavých, které již pravidelně zimují na jižní Moravě, nebo rehků, skřivanů, špačků a dalších druhů. Většinou se jedná o druhy, jejichž zimoviště leží nedaleko v jižní Evropě, takže se jejich hranice jen o něco posunuly k severu.

LN Jsou ptačí druhy, které jsou chráněné, a naopak druhy přemnožené, které se hubí, třeba holubi ve městech. Co si o tomto přístupu myslíte?
Z biologického pohledu žádné přemnožení neexistuje. Pokud má druh kde hnízdit, bezpečně vyvádí mláďata a má dostatek potravy, bude celkově početnější. To platí i pro původně skalní druh, městské holuby, kterým jsme vytvořili obrovské množství fantastických umělých skal s nejrůznějšími římsami a výklenky pro umístění hnízda. V takovéto situaci je nesmyslné snažit se holuby hubit. Silné populace ty usmrcené jedince velice rychle nahradí. Jediné rozumné řešení je tam, kde skutečně holuby z nějakého důvodu nechceme, instalovat mechanické zábrany. Musejí ale být takové, aby se v nich ani holubi ani jiní ptáci nemohli zachytit a uhynout.

LN V posledních letech je velmi populární zimní krmení ptactva, co si o tomto trendu myslíte?
Předně: Ptáky bychom neměli krmit, můžeme je přikrmovat. Tedy když zůstane krmítko po většinu dne prázdné, je to zcela v pořádku, a platí to tím více, čím je tepleji. V mrazivých dnech a nocích může přikrmování jednotlivým ptákům skutečně pomoci přežít.

Česká společnost ornitologická u nás působí téměř sto let. „Zabývá se výzkumem,...

Česká společnost ornitologická u nás působí téměř sto let. „Zabývá se výzkumem, ochranou a osvětou, to se od jejího založení nezměnilo,“ říká Zdeněk Vermouzek.

LN Jak jinak se ještě můžeme o naše ptactvo postarat?
Především rozumnou péčí o naše okolí. Obklopuje nás obrovská chemická zátěž nejrůznějších jedů, kterým je potřeba se vyhnout. Může to začít mytím auta a končit umělými hnojivy v zahradě. Taková jabloň postříkaná proti škůdcům může znamenat, že několika rodinám sýkor v sousedství uhynou mláďata, když je rodiče přiotrávenými housenkami nakrmí. Velké nebezpečí představují pro ptáky kočky či nejrůznější prosklené plochy. Kočka by měla mít na krku minimálně zvoneček a barevný obojek. Velká okna či prosklené dveře je třeba polepit, pověsit před ně záclonu nebo jinak zabránit tomu, aby do nich ptáci naráželi.

LN Jaká je v současnosti situace dravců?
Dravci do naší krajiny patří jako všichni ostatní ptáci. Největším ohrožením je ztráta přirozeného prostředí, která postihuje i dravce. U těch nejvzácnějších ale můžeme často pozorovat postupné zlepšování stavu. Pozitivně se projevuje zákonná ochrana zavedená v polovině minulého století. Takto se k nám vrátili orli mořští nebo sokoli, přibývá třeba i luňáků červených. Větším druhům hrozí nebezpečí na sloupech vysokého vedení, a jsou tu také bohužel lidé, kteří kladou do krajiny otrávené návnady.

LN Teď se mluví také o jedu na hraboše a jeho následcích na stavy dravců...
Do krajiny žádné jedy nepatří. Potřebujeme pestrou, bohatou, vyváženou krajinu, která poskytne hrabošům menší prostor pro „kalamitní gradace“, naopak poskytne dostatek prostoru jejich přirozeným predátorům. Periodické zvyšování a snižování početnosti je pro hraboše typické, nezabráníme mu žádnou biologickou ani chemickou ochranou. Ve fungující krajině, v kombinaci s rozumným hospodařením, můžeme ale dosáhnout toho, že i v době gradace bude hrabošů tolik, že ekonomické škody budou snesitelné.

LN Když už hovoříme o dravcích, jak se daří sovám?
Některým druhům lépe, některým hůř. Nejběžnějšími sovami jsou puštíci, kteří žijí především v lese, ale můžeme se s nimi setkat i ve větších parcích, podobně jako s kalousy ušatými. Na řadě míst jsou rozšířeni i výři, v lesích sýcové a kulíšci. Nejohroženější jsou sovy, které by nám měly být nejblíže – sýčkové a sovy pálené. Oba druhy žijí v blízkosti lidí, hnízdí prakticky výlučně v zemědělských objektech, sýčkové ale občas i na sídlišti. U obou druhů už zbývá jen něco přes stovku párů, přitom sýček býval naší úplně nejhojnější sovou, v každé vesnici jich bylo i několik.

LN Jak probíhá sčítání ptáků?
Je několik sčítání ptáků, protože jinak se počítají třeba vodní ptáci, jinak sovy a jinak drobní lesní ptáci. Vždy ho musí dělat lidé, kteří perfektně ptáky znají a umějí je určovat nejen podle toho, jak vypadají, ale především podle hlasu. Ti pak navštěvují předem vymezené lokality a zaznamenávají si každého jednotlivého ptáka, kterého uvidí či uslyší. A nejdůležitější je, že spolupracovníci chodí na stále stejnou lokalitu mnoho let po sobě, abychom získávali srovnatelné údaje. Od roku 1982 běží u nás Jednotný program sčítání ptáků a existuje člověk (už jen jeden), který sčítá bez přerušení po celou dobu každý rok, tedy bezmála čtyřicet let – dobrovolně, bez nároku na jakoukoli odměnu. Takovou datovou řadu bychom nebyli schopni jinak získat a tito lidé si zaslouží obrovské uznání.

LN Jaké pořádáte zajímavé akce?
V průběhu roku pořádáme tři velké, koordinované celorepublikové akce pro veřejnost. V zimě jsou to vycházky k Mezinárodnímu dni mokřadů, na přelomu dubna a května Vítání ptačího zpěvu a v říjnu Festival ptactva. Probíhají na desítkách míst ročně, konkrétní náplň je vždy na příslušném organizátorovi, ale součástí je vždy procházka do terénu. Takovýchto akcí se účastní tisíce lidí ročně, bohužel ty letošní jarní musíme tentokrát zrušit.

LN Od roku 1992 společnost ornitologická pravidelně pořádá kampaň Pták roku. Letos je jím jiřička obecná. Čím si tento titul vysloužila?
Kampaní Pták roku se snažíme vždy upozornit na nějaký zajímavý druh a překážky, kterým musí ve svém životě čelit. V letošním roce je ptákem roku jiřička, která teprve koncem dubna přilétá ze zimovišť. Zajímavé je třeba to, že stále přesně nevíme, kde přesně jiřičky zimují. Je to ukázka, že příroda je nesmírně bohatá a stále je co objevovat. Hlavním důvodem, proč je jiřička ptákem roku, je její způsob života v blízkosti lidí. V poslední době se jiřičky potýkají nejen s tím, že je někteří lidé na svých domech nechtějí, ale i s novými fasádními barvami, které odpuzují vodu a jiřičkám na nich nedrží hnízda.

LN Jsou mezi lidmi dosud nějaké zbytečné předsudky ohledně některých druhů ptáků?
Předsudků už v dnešní době mnoho nezbývá, ale stále se s nimi občas setkáváme. Například kolegové, kteří se zabývají ochranou sýčků, se setkali s tím, že majitelka úmyslně zacpala vletové otvory do dutin na svém domě, aby jí sýčci nepřinesli smrt. Je to ale naprostá výjimka, ve valné většině máme ptáky rádi. I proto se asi více udržují pozitivní pověry a pořekadla, například že je vlaštovka poslem jara a hnízdící čáp přinese do domu štěstí. Nejen nám ornitologům ale přinášejí štěstí a radost všichni ptáci.

LN Jak moc se lidé v ptácích orientují, které druhy si třeba pletou?
Úsměvné jsou třeba telefonáty, kdy chce volající určit ptáka: perfektně popíše třeba straku, ale vehementně tvrdí, že to straka určitě nebyla, že tu on zná!

LN Jak byste shrnul současnou situaci ptáků u nás? Máme tolik druhů, kolik by tu mohlo být, mají dobré podmínky pro život?
Všichni dohromady se musíme snažit, aby se ptákům u nás dobře dařilo. Nejen kvůli nim samotným, ale i proto, že ptáci jsou výbornými „bioindikátory“ – podobně jako ptákům se daří celé přírodě. A s přírodou jsme svázaní mnohem pevněji, než si většinou uvědomujeme. Ostatně to naplno vidíme i při současné koronavirové krizi. Jednou z tezí je, že častější výskyt nových nebezpečných infekčních chorob v posledních dvaceti letech přímo souvisí s ničením životního prostředí lidmi. Právě na to nás ptáci upozorňují a my bychom jim měli naslouchat. No a kromě toho blahodárný vliv pozorování a poslechu ptáků na lidskou psychiku je opakovaně prokázán i vědecky.

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Počet skútrů v Česku roste, porovnali jsme ty nejpopulárnější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Krize ho přišla na miliony. „Teď musíme hlavně bojovat a přežít.“ Vláda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

Bojíte se do MHD? Poradíme, jak vybrat auto za jeden plat

Peugeot 206 a Renault Clio | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Pandemie koronaviru zvýšila zájem o nejlevnější auta, která představují bezpečnou alternativu k jízdě v MHD. Porovnali...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!