Rozloučení s Věrou Čáslavskou. V Národním divadle na ni vzpomínali sportovci i politici

Nešlo o státní pohřeb, proto na místě nebyly ostatky ani čestná stráž. Pohřeb v rodinném kruhu měla Čáslavská ve čtvrtek v šumperském krematoriu.

Pohřeb Čáslavské se konal ve čtvrtek v Domašově. Tělo bylo na její přání zpopelněno

Rozloučení s Čáslavkou začalo v 9:58, kdy se z velké jižní věže katedrály svatého Víta ozval smutečním tónem zvon Jan Křtitel, který má zádušní úlohu. O dvě minuty později se k němu přidaly zvony Josef, Dominik a Václav.

Zhruba hodinové představení v Národním divadle nazvané „Vzpomínání na Věru Čáslavskou“ se konalo bez účasti veřejnosti a moderoval jej Marek Eben. ̈

Lidé již od pátku na pietním místě na piazzettě Národního divadla pokládají květiny, zapalují svíčky a zapisují se do kondolenčních knih. Na velkoplošné obrazovce tam mohli sledovat přenos oficiálního programu z jeviště.

Báječná kamarádka a inspirace

„Pro mě to byla kamarádka, která sice byla o dvacet let mladší, ale moc dobře jsme si spolu rozuměly,“ řekla po vzpomínkovém programu Zátopková. „Nakonec jsem, bohužel, přišla na její vzpomínkový pohřeb,“ litovala. Na Věře Čáslavské si cenila nejen jejího gymnastického umění. „Ale nejvíc jsem hodnotila tu její statečnost, s kterou snášela všechny ty životní kotrmelce, které musela zažít,“ uvedla bývalá oštěpařka.

Dnešní den zvládla emočně bez problémů. „Docela v pohodě, protože to už jsou jen vzpomínky a ty jsou samé hezké,“ podotkla. „Navíc jsem tady potkala strašně moc kamarádů i kolegů, kteří se mnou ještě závodili, což je co říct, o některých jsem ani nevěděla, že jsou ještě mezi námi,“ usmála se Zátopková. „Kolem mě už to padá a žiju v lese, ve kterém se kácí stromy, musím si holt dávat pozor a chodit opatrně,“ doplnila.

Olympijský šampion v judu Lukáš Krpálek se se sedminásobnou zlatou medailistkou z OH Čáslavskou příliš neznal, potkal se s ní jen několikrát. „Vím už z dětství, jaká to byla obrovská sportovkyně, ostatním se o takových úspěších může jen zdát. Ale byla to hlavně i úžasná osobnost. Hrozně si jí vážím i toho, že si vždy stoprocentně stála za svým názorem,“ uvedl Krpálek. „Myslím, že to bylo hezké a důstojné rozloučení. Zasloužila si to, jsem rád, že jsem mohl být u toho,“ prohlásil.

Medaile pro Věru

Bronzový medailista z olympiády v Riu skifař Ondřej Synek už minulý týden prohlásil, že si kariéru prodlouží o čtyři roky právě kvůli Čáslavské. Byla pro něj oporou a veslař by rád bojoval o chybějící zlato právě v Tokiu 2020, ve městě, kde Čáslavská získala v roce 1964 tři zlaté olympijské medaile.

„Postava Věry byla nezapomenutelná, ať už sportovní kariérou nebo lidstvím. I tím, jak se po revoluci angažovala a působila jako poradkyně prezidenta Václava Havla. Oceňoval jsem na ní, že mi hodně držela palce,“ řekl Synek a přiznal, že jej v závěru „Vzpomínání“ přemohly emoce.

„Ten konec byl nejvíc, co mohl být, bylo to pro mě emotivní,“ prozradil Synek, že došlo i na slzy, když v sále Národního divadla začal znít spontánní zpěv národní hymny i s někdejší slovenskou částí v podání všech přítomných.

Oštěpařka Barbora Špotáková označila rozloučení za důstojné se vším všudy. Sama se snažila mít veselý projev. „Já když tomu propadnu, tak bych tam jenom plakala. A to jsem nechtěla. Já jsem s ní měla jenom krásné zážitky, proto jsem to chtěla i maličko odlehčit,“ uvedla. „Kdo si může zarecitovat na prknech Národního divadla a zazpívat hymnu..., to bylo silné.“ Kvitovala i skutečnost, že se rozloučení uskutečnilo v důstojném historickém prostředí. „Věra mi přišla svojí osobností trochu jako umělkyně. V gymnastice musí mít člověk umělecké cítění, umělecký projev. Ona ho měla a díky tomu měla takovou oblibu u diváků. Rozhodně si myslím, že se to sem hodilo. Měla i hodně známých z této branže,“ upozornila.

Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval poděkoval řediteli Národního divadla Janu Burianovi. „Ozval se ještě dřív, než já jsem našel tolik drzosti požádat ho, aby nám Národní divadlo půjčil,“ uvedl Kejval. „Snažili jsme se to udělat tak, jak by si to Věrka přála. Byla trošku rebel a myslím, že by se jí nelíbilo, kdybychom tady ronili slzy,“ řekl.