9. srpna 2019 12:09, aktualizováno  19:09 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Saccomanniho smrt poslala akcie UniCreditu dolů

Fabrizion Saccomanni | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fabrizion Saccomanni | foto: Federico Bernini/Bloomberg

ŘÍM Na Sardinii ve čtvrtek zemřel Fabrizio Saccomanni, předseda správní rady italské UniCredit Bank. Bylo mu 76 let. Přitom ještě ve středu v Miláně prezentoval výsledky skupiny za druhé pololetí.

Pro akcionáře to byla druhá špatná zpráva – nejprve cenné papíry ztratily část hodnoty kvůli slabým výsledkům, včera pak oslabily asi o pět procent kvůli Saccomanniho skonu.

Bankéře našli v bezvědomí na pobřeží jen kousek od hotelu, kde trávil první den své dovolené. Přivolaní záchranáři už nemohli nic dělat a přílet vrtulníku byl zbytečný. Příčinou smrti byla podle dostupných informací srdeční zástava.

V bankovnictví Saccomanni pracoval více než půl století let. K ­trochu jinému oboru se dostal jen v roce 2014, kdy se na necelý rok stal italským ministrem hospodářství a financí.

„Ztratil jsem přítele, který byl velmi inteligentní i lidský,“ napsal v prohlášení šéf UniCredit Bank Jean Pierre Mustier. Saccomanniho označuje za odborníka, který byl kompetentní a měl smysl pro kulturu i humor. Spolupráci s­ ním označil za intelektuální výzvu, která jej rozvíjela.

„Ztratili jsme předsedu představenstva, který nás odborně vedl obdobím náročných výzev a vždy držel jasnou strategickou vizi a­ směr,“ dodal Mustier a smrt kolegy označil za velkou ztrátu pro Itálii. Saccomanni byl považován za jednoho z nejlepších bankéřů a­ ekonomů v Itálii. Vystudoval ekonomii na milánské Bocconiho univerzitě, vzdělání si pak doplnil na Princetonu v USA.

Pro UniCredit pracoval jen něco málo přes rok. Většinu svého života strávil v italské centrální bance, tam nastoupil ještě jako student ekonomiky ve svých 25 ­letech. Postupně povyšoval, později byl dlouhé roky generálním ředitelem banky, ale také viceguvernérem.

Ve vysokých funkcích byl například během příprav společné evropské měny eura, poté za jejího zavedení v Itálii, ale i v době hospodářské krize, která vypukla v­ roce 2008 a na Apeninském poloostrově se silně projevila. Vysoké pozice zastával rovněž v Evropské centrální bance a v dalších předních bankovních organizacích.

Občas si ale od centrálního bankéřství odskočil a přijal i jinou práci. V 70. letech pracoval pro Mezinárodní měnový fond. V ­roce 2003 se pak stal na tři roky viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Najdete na Lidovky.cz