Sérioví vraziServer Lidovky.cz vám od ledna vždy na začátku týdne přináší seriál - příběhy největších sériových vrahů světa. Všechny příběhy najdete na www.lidovky.cz/vrazi.  |
Jezero Gibson u města Thorold v Ontariu je romantické místo. Uměle vytvořené jezero je místem vycházek lidí z okolí, do vody však nesmí. Ta je totiž zdrojem pitné vody. 29. června 1991 se jezero kvůli hrůznému nálezu dostalo do všech kanadských novin.
„Leslie Mahaffyová byla typická mladá dívka. Krásná ve všech ohledech. Pocházela z dobré rodiny, držela se dobrých zásad a byla milá na své okolí. Mladá holka, která měla celý život před sebou,“ řekl právník rodin obětí Tim Danson v dokumentu Born to Kill?
Čtrnáctiletá Leslie ráno 15. června 1991 vyrazila s kamarády za zábavou do centra města Burlington. Když se večer vracela, věděla, že „přešvihla“ hodinu stanovenou přísnými rodiči k návratu. Ti dívce stanovili jasná pravidla: pokud přijde později, bude už dům zamčený a ona bude muset zvonit, aby se dostala domů.
Toho večera se z nějakého neznámého důvodu rozhodla nezazvonit a zřejmě přemýšlela, že půjde radši přespat ke známým či příbuzným. Jenže k nikomu z nich nedorazila. Leslie Mahaffyová zmizela beze stopy a policie nebyla schopná nic objevit...
Dokonalá svatba dokonalého páru
29. červen 1991 byl pro Karlu Leanne Homolkovou nejšťastnějším dnem jejího 21letého života. Dcera českého emigranta Karla Homolky a jeho kanadské manželky se vždy považovala za princeznu. A ten den na sobě měla princeznovské bílé šaty a brala si svého prince Paula Bernarda. I pro pět let staršího Paula to byla vysněná svatba. Vozil je bílý kočár, jedli luxusní jídlo ze skleněného servisu. Dokonalá svatba dokonalého páru?
Ten samý den neprožívalo nedaleko několik lidí vůbec příjemné okamžiky. Hladina jezera Gibson klesala a kanoista našel ve vodě kus lidského těla. Rybář pak další kus. Náhodný kolemjdoucí další. Kanada byla v šoku z nálezu rozřezaného těla mladé dívky. Části těla pohřešované Leslie Mahaffyové byly zalité v betonu, některé se však před zatuhnutím uvolnily a vyplavaly na hladinu. Všech osm části těla našla policie až po vybagrování jezera...
Karla Homolková vyrostla jako nejstarší ze tří dcer v klidné rodině, patřící ke kanadské střední třídě. Otec obchodoval s lampami na trzích, matka byla administrativní pracovnicí v nemocnici. V okolí byli oblíbení, sousedé k nim chodili do bazénu. Blonďatá a modrooká Karla v pubertě začala řádit, neustále střídala partnery. Její přátele si všimli ještě jedné věci. Tíhla k okultismu, vypadalo to, že ji fascinuje smrt. Nosila černé oblečení a dokonce se snažila vyvolávat duchy.
Láska na první pohled
Protože milovala zvířata, začala po škole pracovat na místní veterinární klinice. V 17 letech potkala v hotelu v Torontu účetního Bernarda. Byla to láska na první pohled.
V tu dobu předměstí Toronta - Scarborough, sužoval neznámý násilník. Přepadával ženy, nejčastěji večer poté, co vystoupily z autobusu, a znásilňoval je. Mezi 4. květnem 1987 - 26. květnem 1990 bylo napadeno za pomocí nože nejméně 17 dívek ve věku od 15 do 22 let.
Jedné oběti dokonce zasadil „Scarboroughský znásilňovač“, jak zněla jeho přezdívka, dvě bodné rány. Do svých obětí strkal také různé předměty, mučil je. Veřejnost byla pobouřena. Od listopadu 1988 po něm pátrala speciální policejní jednotka. Marně.
Karla Homolka mezitím žila svůj sen. Měla konečně přítele, o kterém vždy snila. Vyššího, o trochu staršího, s dobrým příjmem i autem. V tu dobu zřejmě ještě pořádně netušila, že rodák ze čtvrti Scarborough od mládí převzal chování svého otce. Ten byl voyaer, odsouzený i za zneužití dětí.
Malý Paul navenek působil normálně, chodil do skauta, stal se vedoucím a díky svému vzhledu mohl chodit s jakoukoliv dívkou. Od svých 15 let se však toulal parky a přemýšlel o tom, že přepadne nějakou ženu a ze skrytu je pozoroval. Bernardo začal své přítelkyně ponižovat a bít, v sexu ho lákal sadismus. Většina dívek na to nebyla ochotna přistoupit. Pak však našel ideální partnerku - Karlu Homolkovou.
Po více jak dvou a půl letech, v květnu 1990, policie konečně udělala posun v případě Scarboroughských napadení. „V předchozích případech vždy napadal ženy zezadu a dával si pozor, aby ho neviděly. Najednou se nebál zaútočit zepředu. Bylo to poprvé, kdy jsme mohli sestavit portrét pachatele,“ popsal detektiv John Munro.
Kdo je znásilňovač?
Policie pak dostala přes 700 tipů, jeden z nich byl i na 25letého Paula Bernarda. Munro si ho tedy předvolal na výslech. „Přišel pozdě odpoledne. Byl čistý a upravený, měl košili a kravatu. Byl velmi klidný a soustředěný. Mluvil jsem s ním o mnoha věcech. Ptal jsem se ho, zda má nějaké problémy se ženami. Řekl, že ne. Na dotaz, zda s někým chodí, odpověděl, že s Karlou Homolkovou.“
Kriminalisté měli k dispozici i novinku - testy DNA. Proto od více jak sto podezřelých odebrali vzorky slin a vlasů. Jedním z nich byl i Bernardo. Jenže policie s touhle novinkou ještě neuměla pořádně zacházet. Místo okamžitého odeslání do laboratoře vzorky založila k pozdějšímu použití.
Bernardo se mezitím „zamiloval“ do nejmladší sestry Homolkových Tammy. 15letou dívku neustále šmíroval a snil o sexu s ní. Svou snoubenku začal přemlouvat, aby mu s tím pomohla. Karla souhlasila. Panenství své sestry chtěla dát Paulovi k Vánocům. Z veterinární kliniky kvůli tomu ukradla anestetika.
Večer 23. prosince 1990 nasypali doma Tammy prášky do vaječného koňaku a přiměli ji vypít velké množství alkoholu. Počkali, až dívka usne, a pak ji Paul s Karlou znásilnili a natočili se při tom na videokameru. To vše ve sklepě, zatímco nahoře spali Homolkovi. Tammy se pak začala dusit a zvracet. Mladý pár nepanikařil. Tammy oblékli, odnesli do jejího pokoje a až potom zavolali záchranku.
Náhodné zadušení zvratky?
Lékaři mohli už jen Tammy Homolkovou prohlásit za mrtvou. Celé okolí přijalo historku o tom, že se náhodně zadusila zvratky po požití alkoholu. Případ byl uzavřen. Dvojice navenek předstírala lítost, ale věnovali se hlavně přípravě vysněné svatby, která měla být už za půl roku - 29. června 1991...
  |
Dva týdny před obřadem si Bernardo usmyslel, že někoho unese a odveze jako domácího otroka. Když poblíž jejího domu spatřil Leslie Mahaffyovou, věděl, že to je jeho nová oběť. Dívku unesl a odvezl domů. Vzbudil Karlu a ta se rozzuřila. Ne však kvůli únosu. Do Leslie totiž naléval alkohol ze svatebních skleniček...
14letou dívku pak dva dny znásilňoval, ponižoval a mučil. Mučení se aktivně zúčastňovala i Homolková, jak ukázaly mnohem později nalezené videokazety. Pár pak Leslie poté zabil. Spolu pak její tělo rozřezali a naházeli v betonových blocích do jezera Gibson.
16. dubna 1992, nyní už manželský pár, dostal chuť na další únos. Na ulici spatřili krásnou 15letou studentku Kristen Frenchovou. Karla vystoupila z auta s mapou a předstírala, že zabloudili. Pak Frenchovou zezadu s nožem napadl Bernardo a nacpal do auta. Karla pak dívku držela v autě za vlasy. Během tří dnů Velikonočního víkendu Frenchovou doma opíjeli, mučili, znásilňovali a své počínání natáčeli.
Vzorky DNA se shodovaly
19. dubna Frenchovou zavraždili a pohodili její nahé tělo do příkopu u polní cesty - nedaleko hřbitova, kde ležela Mahaffyová.
Homolková s podlitinami od Bernarda.
Krátce poté se začal manželský vztah Homolkové a Bernarda rozpadat. Manželku začal totiž také mlátit. Ta ho opustila a dokonce se s dvěma podlitinami pod očima vydala nahlásit napadení na policii. Detektivové se tak začali Bernardem pořádně zabývat. V prosinci 1992 konečně dostali výsledky testů DNA odebraných o dva roky dříve. Bernardovy vzorky se shodovaly se vzorky „Scarboroughského znásilňovače“.
Policie vzala Bernarda i Homolkovou do vazby. „Už to pak nebyl ten klidný a tichý člověk. Jen řekl: Nebudu s vámi mluvit,“ popsal policista Munro. Karla však s detektivy mluvila a přiznala podíl na vraždách Mahaffyové a Frenchové a smrti své sestry. Tvrdila však, že k tomu byla přinucena násilně Bernardem.
Se žalobci, kteří byli přesvědčení, že i ona byla svým způsobem oběť, uzavřela dohodu, která zaručovala, že nebude souzena za vraždy, ale jen za zabití. V tu dobu totiž ještě nikdo netušil o existenci otřesných nahrávek, které později předložil Bernardo, a na kterých „oběť“ Homolka brutálně mučí obě dívky, směje se tomu a povzbuzuje svého muže k většímu násilí.
Když policie videokazety po tipu od Bernarda objevila ve stropě koupelny jejich domu, byla překvapena. Kazety byly popsány rukou Karly. Název byl například Kristen, Leslie, Paul a já. Okolo nápisů byla nalepena srdíčka a kytičky. Policie popsala, že z toho co viděli, nevypadala Karla jako oběť, ale jako někdo, kdo si znásilňování a mučení „užívá“. Nahrávky také obsahovaly záznam sexu tři týdny po smrti Tammy, na kterých si Karla oblékla sestřiny šaty a předstírala její smrt....
Bylo vražd víc?
Dohoda o svědectví výměnou jen za obvinění ze zabití byla však už dávno podepsána. Později byla v Kanadě známa jako „smlouva s ďáblem“ a dávána za nejkřiklavější případ podobných dohod, kdy pachatel vyvázne s mírným trestem.
36letá Homolková v Montrealu v roce 2006.
Bernard tvrdil, že obě dívky zavraždila Homolková, ta házela vinu na manžela. V roce 1995 Bernard dostal od soudu doživotí, Homolka 12 let. V roce 2005 tak vyšla na svobodu. Podle zpráv z roku 2016 žije 46letá žena pod jiným jménem v Quebecu a má nejméně jedno dítě.
Jejím případem se inspiroval v roce 2006 film Karla (Bestie Karla) s Laurou Preponovou v hlavní roli.
Policie dodnes pár podezřívá z několika dalších únosů a znásilnění a nejméně jedné vraždy, chybí však důkazy.
