Centrem našich krajanů bylo (a do dnešních dnů je) slavonské město Daruvar (více o české menšině ve městě čtěte zde), které se ocitlo na území tzv. Nezávislého chorvatského státu, jenž se stal satelitem Třetí říše.
Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Ustašovský režim zrušil většinu národnostních práv a vystavil Čechy silnému tlaku majícímu za cíl jejich odnárodnění. Podobné snahy vyvíjeli prostřednictvím své menšiny také Němci. Tento tlak měl však spíše opačný efekt – stále více krajanů se aktivně zapojovalo do boje proti za obnovu nezávislosti své staré i nové vlasti, což pro většinu z nich znamenalo vstup do řad Titových partyzánských jednotek. Ty byly sice vedeny komunisty, hlásaly však národnostní snášenlivost a spravedlivé poválečné uspořádání. V rámci jugoslávského hnutí odporu se během války zformovala samostatná československá jednotka, které po většinu doby její existence velel Josef Růžička.
Poslední hrdinové ročníku 21: výjimečné příběhy českého partyzána a polského parašutisty |
Narodil se 10. srpna 1919 v obci Otkopi asi 10 kilometrů severozápadně od Daruvaru. Pocházel z chudé rodiny a po vychození škol v nedaleké Končenici začal hned pracovat jako dělník v místním rybníkářství. V roce 1941 byl povolán ke službě v chorvatské armádě, tzv. Domobraně. Již v dubnu 1942 však dezertoval a připojil se k partyzánskému oddílu operujícímu v Garići.
Dne 3. května 1943 byl v malé osadě Cikote, ležící na západních svazích pohoří Papuk, založen 1. československý prapor „Jan Žižka z Trocnova“. Šlo o první samostatnou československou partyzánskou jednotku na území předválečné Jugoslávie. Josef Růžička se stal jejím prvním velitelem. Příslušníci jednotky se od ostatních Titových partyzánů lišili čs. vlaječkami na čepicích. Již 26. října 1943 byl nedaleko osady Bujče prapor doplněný bojovníky nejen z českých obcí v okolí Daruvaru, ale i z Moslaviny a Požežské kotliny rozšířen na stejnojmennou brigádu. Josef Růžička v bojích prokázal nejen nevšední odvahu, ale i cit pro taktiku a strategii. Díky těmto svým vlastnostem byl na růžička konci února 1944 ve svých 24 letech postaven do čela celé jednotky. Od léta 1943 až do jara 1945 byli čs. bojovníci v téměř permanentním bojovém kontaktu s nepřítelem.
Bojovníci I. československé brigády "Jan Žižka z Trocnova" v osvobozeném Daruvaru, říjen 1944.
Kalendář hrdinů: Syn služky, který v Praze zastavil nápor jednotek SS |
Major Josef Růžička padl dne 7. února 1945, během těžkých bojů nedaleko města Orahovica. Partyzáni převezli jeho tělo do Končenice, kde byl pietně pohřben. Řadami čs. brigády prošlo na tři a půl tisíce bojovníků. Padl každý pátý. Celkem padlo v řadách Národně-osvobozeneckého vojska Jugoslávie nejméně 1 017 Čechů. Josefu Růžičkovi byl v roce 1953 udělen řád Národního hrdiny Jugoslávie „in memoriam“.
Operace AnthropoidSpeciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje. Více čtěte zde: |
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
