Trapná jsem denně, takže mi nedělá problém si ze sebe udělat legraci, říká komička

Lidovky.cz: Jste stand-up komička. Jsou nějaká témata, ze kterých si srandu nikdy neuděláte a jsou pro vás tabu? 
Nepřípustné téma asi není, vždy záleží na tom, jak se podá. Spíš jde o osobní bariéry každého vystupujícího. Já si třeba nedovedu představit, že mluvím o smrti dětí, ale zároveň mě nenapadá, co by na tom bylo vtipného, čili to nemusím řešit. Ale téma smrt obecně se dá zpracovat dobře.

Lidovky.cz: Cítíte se jako žena komička osamocená? 

Vůbec ne. Vystupuju v stand-upové skupině Na Stojáka a tam jsou ještě dvě ikony českého stand-upu Iva Pazderková a Ester Kočičková, takže osamocená vážně nejsem, spíš jsem se ocitla v dobré společnosti.

Lidovky.cz: Myslíte si, že muži a ženy přistupují k humoru jinak?
To netuším. Všichni se rádi baví, jen určité věci jsou pro některé lidi příliš. Ale myslím, že se tato citlivost neřeší v rámci genderu, ale povahy člověka. Pro humor je důležitá schopnost dělat si legraci i sám ze sebe a do toho se možná mnoha ženám nechce. Nechtějí se ztrapnit, což já moc neřeším. Já jsem trapná denně. Naštěstí nepracuju v diplomacii.

Lidovky.cz: Před pár lety jste přeložila gay pohádku Princ a Princ. Jaké byly reakce okolí?
Mého okolí? No, babička radostí neskákala, ale protože mě má ráda, přijala to. Jinak jsem zaznamenala převážně pozitivní reakce. Negativní si lidi většinou v osobním kontaktu nechají pro sebe. Vydání knihy mělo velký mediální prostor, takže internety byly nenávistných reakcí, článků a výhružek plné. Převážně však šlo o xenofobní servery, takže mě to nijak nepřekvapilo ani se mě to nedotklo.

Lidovky.cz: Jsou podle vás Češi tolerantní?
Je těžké zobecňovat. Ale když se podívám na jiné státy jako Polsko nebo Maďarsko, tak tolerantní jsme. Jen bych si nerada pletla toleranci s lhostejností. Bohužel se i u nás nechá spousta lidí snadno zmanipulovat, což se teď děje různými „obchodníky se strachem“. Přála bych si, aby lidé dokázali více kriticky myslet a v rámci možností si ověřovali informace. Ale mám pocit, že je to díky různým osvětovým skupinám a kampaním na dobré cestě. Například teď jsem podpořila kampaň Absolut vodky, Absolut tolerance, která se rozhodla otevřít některá problematická témata. To mě velmi oslovilo.

Lidovky.cz: Veřejně se hlásíte k hate free tématům. Proč je toto pro vás důležité?
Jsem idealistka. Myslím si, že je potřeba pracovat na zlepšení poměrů ve společnosti, aby se nám všem žilo lépe. Mou cestou je humor, což je, myslím, přijatelný způsob, jak k lidem téma k zamyšlení dostat.

Lidovky.cz: Jsou nějaké předsudky, které jsou často mezi lidmi, které vás opravdu štvou?
Dost mi vadí, když slýchám, že by někdo nezaměstnal ženu s malými dětmi, protože ty jsou pořád nemocné. U muže se nic takového neřeší. Ženy jsou v oblasti zaměstnanosti obecně diskriminované. Po studiu žádají o zaměstnání a rovnou se předpokládá, že budou chtít brzy otěhotnět, což je staví do horší pozice. Když děti mají, zase je to špatně. A potom, když děti vyrostou, jsou už prý pro trh práce staré, takže pomalé a neprogresivní. A o rozdílu v platu snad ani nemusím mluvit. Já si naopak myslím, že ženy kolem 50. roku věku jsou jako zaměstnankyně ideální. Mají více času samy pro sebe, takže rády upřou energii do práce. Doufám, že si to brzy zaměstnavatelé uvědomí.

Lidovky.cz: Jsou nějaké věci, vůči kterým nejste tolerantní? 
Já nejsem tolerantní k „malosti“ a pomluvám. Myslím, že by se měl každý primárně zabývat sám sebou. Neexistuje žádná pravda, jak žít svůj život. Nejsou žádné šablony, podle kterých se máme chovat. Jen lidé si vytvořili představu, jak by co mělo být, a jakákoliv odchylka od standardu jim připadá divná či špatná. Já se snažím lidi nesoudit. Neznám jejich motivy a hlavně, co je mi do toho.