Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

U vládní letky servírovala kávu Havlovi i Klausovi. V 59 letech si otevřela vlastní kavárnu

Cukrářka Jaroslava Procházková ve své kavárně na Hanspaulce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Cukrářka Jaroslava Procházková ve své kavárně na Hanspaulce. | foto: Michal SváčekMAFRA

Praha Bývalá letuška vládní letky a matka tří dětí Jaroslava Procházková od svých šesti let snila o tom, že jednou bude mít vlastní cukrárnu. Svého cíle se nevzdala a loni, ve věku 58 let, si ji otevřela. „Není nic horšího, než když před smrtí zjistíte, že jste si nesplnili svůj sen,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Sedíme u kávy a pochutnáváme si na klasických věnečkách, slavnostních dortech, ale i francouzských makronkách. V útulném prostředí příjemné kavárny na pražské Hanspaulce paní majitelka vypráví o svých zážitcích z vládní letky a cestě ke splněnému snu.

Lidovky.cz: Jak na práci letušky vzpomínáte?
S vládní letkou jsem létala od svých 21 let. Bylo to úžasné. Vozila jsem třeba prezidenta Václava Havla s jeho ženou, Václava Klause a další státníky své doby, například Mitterranda (bývalý francouzský prezident - pozn. red.). Vždycky jsem vyprávěla dětem, jak mě Jásir Arafat (tehdejší prezident Palestinské autonomie) líbal na tvář (směje se). Ve 35 letech jsem skončila kvůli dětem. Když pak vyrostly, nastoupila jsem u letecké společnosti Travel Service jako vedoucí kabiny. I když jsem létání milovala, stále jsem v duchu plánovala kavárnu.

Jaroslava přepravovala prezidenty Havla i Klause.

Jaroslava přepravovala prezidenty Havla i Klause.

Jaroslava v Riu de Janeiro s vládní letkou.

Jaroslava v Riu de Janeiro s vládní letkou.

Lidovky.cz: Kvůli podnikání jste se létání vzdala? Stálo to za to?
Ano. Teď dělám to, co mě opravdu baví a neunavuje mě to. Můžu pracovat 16 hodin denně a jsem v pohodě, protože dělám to, co dělat chci. To je základ. Energií převálcuji i o čtyřicet let mladší holky, protože mě ta práce baví.

Lidovky.cz: Jaké byly vaše začátky cukrařiny?
Začala jsem s málem. Zpočátku jsem nevěřila, že jsem dobrá cukrářka, a tak jsem zkusila prodávat na trzích. Na tento nápad mě přivedly moje kamarádky krátce po rozvodu, kdy jsem nebyla v dobré finanční situaci a zůstala sama se třemi dětmi. Trvalo mi, než jsem uvěřila, že to, co peču, bude lidem opravdu chutnat. Ale trhy ukázaly, že ano. Odvahu mi dodávali i lidé, kteří chodili stále dokola ochutnávat v domnění, že si je nepamatuji.

Lidovky.cz: Váhala jste kvůli věku, že do podnikání nepůjdete?
Ano. Hodně. Řešila jsem dvě věci. Protože pokud se vzdám létání, tak je jasné, že už nebudu mít šanci se k němu vrátit. A druhou věcí byl právě věk. Bála jsem se, že na to nebudu fyzicky mít. Cukrařina je velký záběr. Doufala jsem, že si tělo zvykne a pokud ne, vzdát se člověk může vždycky. Zkusit bojovat je podle mě základ.

Jaroslava Procházková bývala vedoucí kabiny u české letecké společnosti.

Jaroslava Procházková bývala vedoucí kabiny u české letecké společnosti.

Lidovky.cz: Co dalšího jste musela překonávat?
Pocit zodpovědnosti. Hlavně vůči svým třem dětem. Jsou sice už odrostlé, ale přesto mateřský pocit zodpovědnosti pořád mám. Navíc jsem váhala, jestli bych raději neměla investovat do bydlení, protože od rozvodu žiju s dcerou v nájmu. Ale dospěla jsem k závěru, že pokud se chci v životě někam posunout, musím to zkusit.

Lidovky.cz: Kavárnu jste otevřela loni v březnu. Jak se na své rozhodnutí díváte s odstupem času?
V podnikání nemůžete počítat, že „smetana“ přijde hned. Za vším stojí práce. V prvních dvou měsících bych to bývala nejradši vzdala. Kdyby někdo přišel a chtěl by si to koupit, tak bych mu dala pusu, klíče a běžela pryč. Byly to dva měsíce zkoušky. Důležité ale je zůstat trpělivý. Zákazníci sice chodili, ale já jsem se bála, že to nezvládnu a nebudu všechno stíhat. Cítila jsem se jako na houpačce, jednou nahoře, potom zase dole. Trvalo nějakou dobu, než jsem si ve věcech našla nějaký systém. Až po půl roce se ukázalo, že to bylo dobré rozhodnutí.

Ač se člověku vždy zpočátku zdá, že je toho strašně moc a že to nezvládne. Bylo by hrozné, kdyby člověk nechal „krachnout“ svůj sen, protože to nešlo hned. Každé podnikání má nějaký postupný vývoj.

Lidovky.cz: Pečete si veškerý sortiment sama. Jak se to dá zvládnout?
Zkoušela jsem najít někoho, kdo by mi pomohl. Ale mám svoje osvědčené postupy, které ne všichni dodržovali. Myslím, že když člověka něco baví a dělá to rád, tak nepočítá čas a neunavuje ho to. I když je to často náročné. Každý v sobě má tu sílu, jen strach z neúspěchu nás paralyzuje.

Lidovky.cz: Máte pocit, že vás věk nějak limituje?
Vůbec ne. Naopak si myslím, že mě podnikání hodně omladilo. Zní to asi absurdně. Protože práce mám nad hlavu - zejména kolem Vánoc - ale když pak všechno zvládnu, oddechnu si a jsem o to více spokojená.

Jaroslava Procházková u své kavárny Sladký život.
Bývalá letuška si splnila sen a otevřela si vlastní kavárnu.

Lidovky.cz: Plánujete podnik rozšiřovat?
Ano, chtěla bych se posouvat dál, pokud se mi podaří najít kvalitní kolegy. Věřím, že jednou budu mít krásnou velkou kavárnu na Národní třídě (směje se). Zákazníci mi říkají, že budu slavná.

Lidovky.cz: Co je na vašich dezertech výjimečné?
Peču je s láskou. Ale to říká asi každý, kdo dělá svou práci jako hobby. Peču z kvalitních farmářských surovin, to je podle mě základ, jak upéct dobrý zákusek. Mají ale nevýhodu, že se rychleji kazí a je s nimi dvakrát více práce. S tím musím počítat. Primární je pro mě kvalita a až potom se dívám, jestli se mi to vyplatí, nebo ne. To už je ale upečeno (směje se).  

Když jsem ještě pracovala jako letuška, dovážela jsem si kvalitní suroviny ze svých cest – oleje z Řecka, kakao a čokolády z Belgie a Francie, manga, maracuju a mandle z Tel Avivu nebo vanilku z Bali. Ještě z těch zásob čerpám.

Lidovky.cz: Inspirovala jste se v zahraničí?
Určitě. Hlavně mě pochopitelně „osvítila“ Francie, ale také Mauricius - tam jsem poznala tak úžasnou cukrařinu, že jsem během čtrnácti dnů přibrala 6 kilo. Potom jsem doma všechno zkoušela. Teď, abych stále nepřibírala, dávám své nové produkty ochutnávat přímo hostům a nechávám si od nich radit.

Lidovky.cz: Plní podnikání vaše očekávání?
Určitě ano. Toužila jsem mít vlastní cukrárnu od svých šesti let. Chtěla jsem si splnit sen. Rozhodla jsem se, že ve svém svobodném životě budu dělat jen věci, které chci já. A to je pro člověka důležité. Není nic horšího, než když před smrtí zjistíte, že jste si nesplnili žádný sen.

Pro mě je nejpodstatnější, když jsou zákazníci spokojení a chutná jim. To je moje největší odměna. A rozjíždí se to dobře. Lidi to tu mají rádi.

Lidovky.cz: Co byste doporučila každému, kdo se do vlastního podnikání bojí jít?
Když to nezkusíte, tak se nikam neposunete. Stagnace je o ničem. Nebudete mít nic, na co byste mohli být hrdí. Je potřeba v životě zkoušet to, co ve vás je a testovat, co všechno jako člověk dokážete. Sami po čase uvidíte, jak moc vám to pomůže. 

Buďte trpěliví a nebojte se dělat chyby. Není to jednoduché, ale stojí to za to. Jen mít trpělivost a překonat strach, který může být obrovský. Všechno si časem najde svou přihrádku a vytvoří se systém. Hlavně si věřte. Když dělám, co mě baví, zapomínám na strasti života.

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou
NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.