Podle Williamse, který je u amerického letectva již od roku 1985 a nyní slouží na základně Ramstein v Německu, se realita kolem nás velice rychlé mění a zvládat to pomáhá právě spolupráce v NATO. Každá země má totiž své špičkové specialisty, Česko je světově vyhlášené svým protichemickým programem.
Lidovky.cz: Byl jste nasazen v operacích jako Pouštní liška či Pouštní bouře na blízkém východě. Jak by tyto akce vypadaly dnes
Hlavní rozdíl bych viděl hlavně v takzvané „vícedoménové“ struktuře prostředí. Armáda se stává mnohem více integrovaným systémem pozemních vojsk, námořnictva i letectva. Navíc s novými dimenzemi – kyberprostorem a vesmírem. To samozřejmě znamená, že operujete ve složitějším prostředí, které skýtá zcela nové výzvy. Zároveň ale také příležitostí. To je podle mě nejmarkantnější rozdíl oproti minulosti.
Lidovky.cz: Takže takový armádní internet věcí?
Přesně tak. Stojí za tím myšlenka, že si nemůžete dovolit ponechat někde bílé místo, které nemáte zmapované. Proto potřebujete propojit celé ozbrojené síly tak, aby jedna složka zvyšovala účinnost té druhé.
Lidovky.cz: Vy jste zástupce letectva. Dnes už to ale nejsou jen stíhačky pilotované lidmi, jsou to také autonomní letouny neboli drony. Jak velkou roli dnes hrají?
Náš pohled je ten, že mezi dronem a pilotovaným letadle není velký rozdíl. Jelikož i na dálku pilotovaný letoun je stále pilotovaný letoun. Říkám to, jelikož vnímám ve vztahu k dronům jisté napětí, pokud jde o správu vzdušného prostoru. Žádostí o povolení k jejich používání navíc rychle přibývá. To je problém, protože současná vzdušná infrastruktura na ně ještě není připravená. Potřebujeme lépe porozumět tomu, jak tyto změny ovlivní vzdušný prostor. My zdůrazňujeme, že do řízení každého dronu je nevyhnutelně zapojen člověk, který se celou dobu rozhoduje během okamžiku. Tento model se stává více a více akceptovaným. Vždy si musíme položit otázku: Jaký je zamýšlený efekt? A podle toho musíme dodat patřičný zbraňový systém, ať už je to pilotovaný stroj nebo dron. V důsledku na tom nezáleží.
  |
Lidovky.cz: Vy jste ale nelétal s drony. Pilotoval jste ty největší letadla, se kterými Spojené státy operují a které slouží jako logistická podpora. Je pro tyto obry na budoucím bojišti ještě místo?
Znovu se odkážu na svůj předchozí výrok o „vícedoménovém“ bojišti. Už nyní je ale zřejmé, že bojiště budoucnosti bude křižovat mnohem více autonomních strojů. Já jsem pilotoval stroje doplňující palivo za letu, ty mohou být v budoucnu také ovládané na dálku. Na ničem takovém se sice zrovna nepracuje, ale rozhodně lze něco podobného předpokládat. I tak ale ve všech rozhodovacích procesech bude hrát klíčovou roli lidský úsudek. Každopádně se technologickému vývoji nemůžeme vyhnout, vždyť to není tak dávno, co jsme létali v letadlech potažených jen plátnem. Realita kolem nás se velice rychlé mění, zvládat to nám pomáhá právě spolupráce v NATO, kdy můžeme používat to nejlepší vybavení a spolupracovat.
Lidovky.cz: Jak mohou země jako Česká republika v konfliktech budoucnosti přispět?
Proto právě máme Severoatlantickou alianci, která sdružuje různé země, které mají své špičkové specialisty v různých oborech. Česko má například světově uznávaný program obrany proti biologickým, chemickým i jaderným zbraním. Tyto specifické znalosti, které do aliance přináší, umožňují dalším zemím zaměřit se na to, v čem vynikají ony. A nakonec se všichni propojíme tak, abychom mohli bez problémů kooperovat – tedy v rovině výcviku i techniky. To vše pro případ, že nastane konflikt a my budeme muset pracovat jako tým. Takže země jako Česko by měly co nejvíce prohloubit svou expertízu a v ostatních oblastech bychom se měli navzájem co nejvíce přibližovat.
Dny NATO v Mošnově navštívilo 125 000 lidí, u letiště se tvořily dlouhé kolony. Velký zájem se čeká i zítra |
Lidovky.cz: Máte s českou armádou nějakou konkrétní zkušenost?
Já osobně ne. Mám za sebou ale hodně práce v rámci aliance. Dvakrát v posledních šesti letech jsem byl nasazen v Afghánistánu, kde Češi velmi výrazně figurují. Stejně tak s nimi stojíme bok po boku v Iráku. Pomáhají taky v Mali. Nedávno jsem se vrátil z Litvy, kde mají pro změnu své mechanizované jednotky i letectvo, aby ukázali na hranicích jednotu NATO.
Lidovky.cz: V Evropě se poslední roky velmi vyostřeně diskutuje o rozpočtech na obranu a zda na to ten který stát dává dost prostředků. Jak vnímáte bojovou připravenost armád v Evropě?Samozřejmě výdaje na obranu jsou výzvou pro všechny státy. Vždy musíte poměřovat, kolik dáte na obranu a kolik na všechny ostatní nutné výdaje. Každá země musí najít svůj vlastní balanc, ale všechny směřují k tomu samému – dobru pro své občany. V Americe řešíme výdaje na obranu úplně stejně jako vy tady v Evropě. Obecně v Evropě vidím země, které jsou si vědomy, že by na společnou obranu měly přispívat více. Byly tu totiž roky, kdy na ní zas tak moc nepřispěly. Ale dnes už dávají víc, řekl bych, že všichni naši partneři se ubírají směrem k vyšším výdajům. Pokud se všem podaří dostat na úroveň, která je pro společnou obranu požadována, musíme se ptát, jak tyto prostředky co nejlépe využít. Musíme správně volit zbraňové systémy, které nám umožní znásobit naše možnosti a být úspěšní.
Smlouva na vrtulníky má být podepsána ještě letos, řekl Metnar. ‚Nekupujeme samotné stroje, ale celý systém‘ |
Lidovky.cz: Jedním z velkých témat Dnů NATO je alespoň v Česku nákup amerických vrtulníků Bell Viper a Venom. Jakou s nimi máte zkušenost?
Létal jsem v nich, to je ta nejvíce bezprostřední zkušenost. O firmě Bell už ale leccos vím, je to velmi silný průmyslový partner. Vybrat si dva produkty od této firmy je velmi vhodné, jelikož máte tím pádem jednotného dodavatele a snazší servis. Především ale kupujete velmi sofistikovaný zbraňový systém, což je klíčové. S nákupem takového vrtulníku to není jako s nákupem auta. Kupujete celý systém, a vstupujete také do velmi výnosného vztahu s firmou, která má v tomto oboru velmi úspěšnou historii. Souhra dodavatelů a servisu je navíc velmi rozumné rozpočtové rozhodnutí.
Lidovky.cz: Jak tedy tyto stroje bude moc Česká republika v rámci aliance uplatnit?
Viper je dobře vyzbrojený bojový vrtulník, zatímco Venom je obrněný víceúčelový transportér. Oba typy vrtulníků jsou pro aliancí přínosem prakticky na každém druhu mise. Nepochybuji, že budou velmi užitečné a že zapadají do dlouhodobého plánu NATO. Jistě budou užitečné i pro vaše národní účely.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte Dny NATO 2019?
Je to jediná podobná akce, které jsem se zúčastnil, jež vyloženě podtrhuje význam aliance. Už složení vlajek u hlavní předváděcí plochy – ta hlavní je vlajka NATO. Na ploše si pak lidé prohlížejí letouny ze všech možných aliančních zemí. Vyzdvihuje to síly aliance a já bych rád lidi pozval, aby se na Dnech NATO i v příštích letech přišli podívat na techniku, popovídali si s jejími operátory a techniky a užili si skvělý den.
