7. ledna 2018 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

V Izraeli zemřel ‚Brňák‘ Hugo Marom. Wintonovo dítě a bojovník za Izrael

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Hugo vedl v roce 1947 vojenský výcvik letců, kteří se cvičili pro vznikající... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hugo vedl v roce 1947 vojenský výcvik letců, kteří se cvičili pro vznikající... | foto: Archiv H. Maroma

V Tel Avivu v neděli ráno v rodinném kruhu zemřel ve věku 89 let Hugo Marom, který se narodil v Brně 9. října 1928 do zlatnické rodiny Maiselů. Příjmení Marom si vybral po svém přesunu do Izraele, 3. srpna 1939 odjel společně se svým mladším bratrem Rudym posledním „kindertransportem“ organizovaným Nicolasem Wintonem z Prahy do Anglie. Byl tak jedním z „Wintonových dětí“ nebo-chcete-li „Wintončat“, jak si děti zachráněné z Československa říkaly. Lidovky.cz přinášejí vzpomínku novináře Jiřího Reichla, který se s ním osobně setkal.

Hugo Marom byl jedním z pilotů a leteckých inženýrů, kteří prošli tajným leteckým výcvikem v Československu v roce 1948 a pak se podíleli na bojích proti nepřátelům vznikajícího státu Izrael. O této jeho části života vyšla řada článků a publikací.

Před deseti lety jsme s ředitelem Vojenského historického ústavu Alešem Knížkem natočili s dalšími absolventy tohoto výcviku Nori Harelem, Hananem Bachrichem a dalšími pro Českou televizi film Česká křídla nad Sionem, kde tito váleční veteráni žijící v Izraeli a hrdí Čechoslováci, vystupují.

Právě výcvik v Československu Hugovi  do cesty osudu „přihrál“ i jeho milovanou ženu Martu, kterou poznal v říjnu 1948 ve Velké Střelné, kde probíhal výcvik židovských dobrovolníků.

Za měsíc se brali a vydrželi spolu 65 let až do Martiny smrti. Marta se do Izraele vydala měsíc po svatbě, Hugo ji následoval na konci února 1949. Po válečných zkušenostech založil inženýrskou a konzultantskou firmu, která nesla jeho jméno. Podílel se na celé řadě projektů nových letišť různě po světě.

Hugo se v roce 1988 dozvěděl, že iniciátorem záchranné akce byl Nicholas Winton. Několikrát ho navštívil v Anglii.
Hugo (druhý zprava) a jeho rodina v Izraeli. Jeho žena Martha v loni zemřela, stále na ni vzpomínají.

Při natáčení dokumentu jsme viděli například plány letiště v Los Angeles, kde měla letadla zajíždět pod zem, podobně jako na letadlových lodích. Tento projekt se ale zdál tehdy příliš futuristický a proto se neuskutečnil. 

Marom se stal také neúnavným budovatelem vztahů mezi Československem, později Českou republikou a Izraelem.

„Hugo byl sice několik desítek let v Izraeli, ale srdcem zůstal Brňák a rád to při každé příležitosti připomínal. Obdivoval jsem na něm jeho houževnatost a pracovitost. A to nejen v jeho projekční kanceláři, ale také doma, při výrobě šperků,“ říká velvyslanec České republiky v Izraeli Ivo Schwarz.

Vyráběl šperky, aby „nezakrněl“

Hugo Marom si v protileteckém krytu svého domu v Tel Avivu vybudoval na popud své dcery, výtvarnice Evie Pollig, šperkařskou dílnu a začal vyrábět prsteny a další šperky podle vlastních návrhů. Jak sám říkal, tato činnost mu pomáhala „nezakrnět“. Šperky však neprodával, ale obdarovával jimi své četné návštěvy nejen z Izraele, ale i z České republiky.

Hugo Marom také neúnavně prosazoval myšlenku vytvořit památník rodičům Wintončat, kteří se zasloužili o to, že jejich potomci žijí, tím, že sebrali odvahu a dokázali je dostat do speciálních vlaků organizovaných sirem Nicolasem Wintonem a jeho spolupracovníky.

To se nakonec podařilo a památník byl slavnostně odhalen 27. května 2017 roku v budově hlavního nádraží v Praze. V replice předválečných vlakových dveří jsou zachyceny otisky rukou loučících se dětí i rodičů. Místo bylo vybráno symbolicky naproti pamětní desce amerického prezidenta Woodrow Wilsona, který se postavil za vznik Československa.

Pod ochozem Fantovy kavárny je tak umístěn památník připomínající čin dalšího významného cizince, jehož příjmení začíná na W. V roce 2011 byl Hugo Marom oceněn ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem za jeho celoživotní propagaci České republiky či Československa v zahraničí cenou Gratias agit.

Jiří Reichl
  • 1Diskuse