12. ledna 2019 14:05, aktualizováno  14:52 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

V Torontu zemřel pamětník holokaustu Jiří Brady. Pomáhal obnovit Lidové noviny

Osmaosmdesátiletý Jiří Brady. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Osmaosmdesátiletý Jiří Brady. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA/TORONTO V Torontu v noci na sobotu zemřel pamětník holokaustu a podnikatel českého původu Jiří Brady. Bylo mu 90 let. Za války prošel několika koncentračními tábory. V Kanadě žil od roku 1951. Informoval o tom jeho příbuzný, bývalý ministr kultury Daniel Herman.

V roce 2016 vzbudila v Česku pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. Podle Hermana, který byl v té době ministrem kultury, bylo vyznamenání pro Bradyho původně schváleno, ale po Hermanově setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou zrušeno. Podle prezidenta Miloše Zemana byl Brady sice několikrát nominován, ale on jeho vyznamenání nikdy neschválil, a proto nebylo co rušit.

„Kauza s vyznamenáním - nevyznamenáním nebyla pro mne nikdy nic na překonání, byla to spíš úleva, že nejsem v situaci, kdy bych měl přijmout vyznamenání z rukou člověka, kterého si nevážím,“ odpověděl loni v únoru Brady na dotaz, zda se už přes tehdejší události přenesl.

Osmaosmdesátiletý Jiří Brady převzal od pražské primátorky Adriany Krnáčové na...
Shromáždění bylo vzpomínkou na oběti holocaustu. Zúčastnili se ho pamětníci...

Brady ale po incidentu s Hradem získal v Česku řadu jiných ocenění, mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bradyho ocenily rovněž Sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého.

Jiří Brady se vyjádřil k holocaustu a nespravedlnosti na několika videích Terezínské štafety.

Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě do židovské rodiny. Za druhé světové války zahynuli oba jeho rodiče a sestra v koncentračních táborech. Sám Brady prošel koncentračními tábory Terezín a Osvětim. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout.

V roce 1949 Brady emigroval z Československa. V Kanadě založil úspěšnou instalatérskou firmu a stal se ve váženým podnikatelem. O svých zkušenostech z holokaustu přednášel po celém světě. Významně se angažoval v pomoci českým imigrantům v Kanadě.

BRADYHO SBÍRKA POMOHLA POREVOLUČNÍM LIDOVÝM NOVINÁM

■ Jiří Brady se zasloužil také o rozjezd obnovených Lidových novin po listopadu 1989.

■ Tehdejší ředitel deníku Michal Klíma se během své cesty do Kanady v roce 1990 sešel s krajany a potkal i Bradyho. Tehdy už velmi úspěšný podnikatel slíbil, že LN pomůže. List totiž vycházel za komunismu pouze jako samizdat a v deníkových začátcích mu chyběly peníze na technologie pro výrobu novin.

■ „Na základě toho se mi Brady ozval a nabídl, že zorganizuje sbírku. S přáteli a různými exulanty z Československa založil Společnost přátel Lidových novin. Ta asi tři čtvrtě roku vybírala peníze v Kanadě a podařilo se jí shromáždit zhruba sto tisíc dolarů. Byl to nakonec největší příspěvek do začátku,“ líčí Klíma.

■ Brady se svými přáteli pořádal různé dobročinné akce, zorganizoval koncert a jeho úsilí vyvrcholilo vydáním inzertní přílohy, do níž přispěli podnikatelé českého původu. Vyšla v LN a zároveň v krajanských novinách v Kanadě.

■ Brady po válce emigroval do Kanady. Tam mimo jiné pomáhal svým krajanům, sám začínal jako instalatér. Postupně se mu podařilo vybudovat významnou firmu podnikající právě v tomto oboru.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz