11. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Václav Kopal: válečný nomád, který zažil čtyři velké fronty první světové války

Václav Kopal. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Kopal. | foto: PROFIMEDIA

PRAHA Dne 12. listopadu 1917 se ve francouzském přístavu Le Havre po dlouhé cestě vylodil první transport ruských legionářů, čítající 1200 mužů a 20 důstojníků. Jeho příslušníci měli záhy obléknout francouzskou uniformu a stát se součástí nově se utvářející čs. brigády ve Francii. Pro některé však cesta první světovou válkou neskončila. Jedním z nich byl i tehdejší podporučík Václav Kopal, jemuž se jako jednomu z mála legionářů poštěstilo bojovat za vlast v srbské, ruské, francouzské i italské armádě.

Pozdější generál československé armády Václav Kopal se narodil v Radkově 20. září 1882. Po studiích na Filozofické fakultě v Praze se stal suplujícím profesorem v Brně a zdálo se, že v této kariéře bude pokračovat. O dva roky později však propukla první světová válka, jež dokázala změnit osudy milionům lidí. Pro něj začala v únoru 1915, kdy byl s c. a k. praporem polních myslivců č. 25 vyslán na východní frontu. Zde v uniformě rakousko-uherské armády bojoval až do října 1915, kdy byl zajat.

Banner kalendář hrdinů.

Brzy po příjezdu do zajateckého tábora se dozvěděl o existenci československé družiny a přihlásil se do československého vojska. Nábor nových vojáků však v této době narážel na nechuť carské vlády povolit doplňování stavu z řad válečných zajatců, a vstup do něj se proto vlekl. Z toho důvodu se Václav Kopal rozhodl nečekat a vstoupil do Srbské dobrovolnické divize, kde byl v hodnosti podporučíka zařazen do 4. pluku. S divizí se během roku 1916 zúčastnil bojů v rumunské Dobrudži, kde se mnohokrát vyznamenal statečností.

Václav Kopal (1882–1935). Italské legie měly při svém formování mnoho vojáků,...

Václav Kopal (1882–1935). Italské legie měly při svém formování mnoho vojáků, nedostávalo se jim důstojníků. Do Itálie tak zamířili důstojníci z francouzských legií, kde jich byl naopak nadbytek. Jedním z nich byl i Václav Kopal. Na velkém snímku čs. vojáci v zákopech u Zborova v roce 1917.

Po zhroucení rumunské fronty a ústupu srbské divize za Dunaj stejně jako většina českých a slovenských dobrovolníků, odešel k čs. střelecké brigádě, s jejímž budováním se v roce 1917 přece jen pokročilo. Zde se jako praporčík (později podporučík) v sestavě 2 .čs. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ zúčastnil bojů na Stochodu i slavné bitvy u Zborova. Již v polovině září 1917 se však nalodil na výše zmíněný transport do Francie, kde byl od května 1918 přidělen k 22. čs. střeleckému pluku. Brzy po svém povýšení na kapitána však byl poslán na další evropské válčiště – italskou frontu, kde se čs. armádní sbor potýkal s nedostatkem důstojníků. 

Zde po svém přidělení k 32. čs. střeleckému pluku zasáhl do bojů na Doss Alto. Po příjezdu nově vzniklé republiky se podílel na obsazování Slovenska. Tím však jeho cesta neskončila. Po téměř dvou letech se již v hodnosti podplukovníka vrátil do Ruska jako velitel vojenské mise vyslané k československému vojsku na Rusi v rámci poselstva vlády ČSR. Zpět do vlasti se vrátil až v říjnu 1920, čímž pro něj putování po prvoválečných bojištích definitivně skončilo. V nově vzniklé republice se rozhodl zůstat v armádě, kde dosáhl hodnosti divizního generála. Již 9. října 1935 však na následky vážné nemoci umírá v divizní nemocnici v Praze. Bylo mu 53 let.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ praha

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.