19. října 2017 11:30, aktualizováno  12:53 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřela francouzská herečka Danielle Darrieuxová. Bylo jí 100 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Danielle Darrieuxová v roce 2008. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Danielle Darrieuxová v roce 2008. | foto: Wikipedia, Studio Harcourt, Materialscientist

PAŘÍŽ Ve 100 letech zemřela v úterý ve Francii legendární herečka, tanečnice a šansoniérka Danielle Darrieuxová. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na přítele herečky. Darrieuxová se objevila po boku největších francouzských herců počínaje Jeanem Gabinem, s nímž hrála například ve filmu Svatý rok z roku 1975, nebo Gérardem Philipem, s nímž hrála ve snímku Červený a černý z roku 1954.

Společník herečky Jacques Jenvrin uvedl, že Darrieuxová zemřela ve svém bydlišti v severozápadní Francii. Její zdravotní stav se zhoršil nedávno po menším pádu, dodal. Herečka byla podle něj sice už slepá, ale stále velmi lpěla na životě. „Ještě 4. října jsme měli návštěvu, byla na tom velmi dobře,“ sdělil Jenvrin.

Kariéra francouzské herečky, tanečnice a šansoniérky Danielle Darrieuxové byla jednou z nejdelších ve filmové historii. Jemná plavovláska se zelenýma očima byla hvězdou již ve 30. letech 20. století a natáčela ještě v roce 2010, kdy se objevila v komedii Svatební dort. Celkem se objevila ve více než stovce filmů a odjakživa ji také bavilo divadlo. Letos v květnu oslavila 100. narozeniny, v úterý tato herečka, která filmovala kdysi i v Česku, zemřela.

S filmem začala již ve 13 letech, bez předchozí herecké průpravy a rovnou hlavní rolí ve filmovém muzikálu Ples. Po úspěších ve Francii hrála ve 30. letech v Hollywoodu, kde jí status hvězdy zajistila role hraběnky v dramatu Anatola Litvaka Mayerling (1936). K desítkám rolí krásek v dobrodružných snímcích přidala časem i role psychologické. Celkem jich bylo hodně přes sto.

Po boku jí stáli slavní herci, například Jean Marais v historickém dramatu Ruy Blas (1948), kde hrála španělskou královnu. S Gérardem Philipem se sešla ve filmovém přepisu Stendhalova románu Červený a černý (1954). Pověstný šarm uplatnila i ve filmu Slečinky z Rochefortu (1967) a smysl pro jemný humor ve filmu Svatý rok (1975), kde hrála po boku Jeana Gabina. Od 60. let též zpívala na koncertech a nahrávala hudební desky. Ve filmu Osm žen zpívala báseň Louise Aragona, kterou zhudebnil Georges Brassens. Za tuto roli dostala v roce 2002 na Berlinale cenu za nejlepší ženský herecký výkon i další ocenění.

Jeviště jako krásné vězení

Odjakživa ji ale bavilo také divadlo: „Jeviště vám dá za tři hodiny víc zabrat než celý den ve filmovém studiu. Na jevišti jste vězeň, i když je to krásné vězení.“ V roce 1970 nahradila Katherine Hepburnovou na Broadwayi ve hře o Coco Chanel.

Narodila se 1. května 1917 v Bordeaux jako Danielle Yvonne Marie Antoinette Darrieuxová. Její otec byl očním lékařem, matka pocházela z rodiny polských emigrantů.

Coby studentka violoncella na pařížské konzervatoři debutovala ve filmu už jako čtrnáctiletá a okamžitě zaujala. A v roce 1933 točila v Praze s Viktorem Turžanským romantický dobrodružný snímek Volha v plamenech v česko-francouzské koprodukci.

Po první dramatické roli hraběnky Marie Vetserové, kterou z nešťastné lásky zastřelil rakouský korunní princ Rudolf ve filmové verzi legendární tragédie Láska korunního prince Rudolfa (Mayerling, 1936), ji angažoval Hollywood. V Americe natočila pár filmů, ale způsoby, jakým se vyráběly tehdejší hvězdy, jí byl proti srsti a také o tom otevřeně mluvila: „Velká studia vám nadiktují vzhled i image, vytrhají vám obočí, našminkují vás podle sebe a udělají z vás loutku.“ Po válce se rychle vrátila do Evropy.

Zářila v Červeném a černém i Osmi ženách

Jejím životem prošli tři manželé. Poprvé se vdala v 18 letech za režiséra Henriho Decoina, s nímž natočila několik filmů. Podruhé ve čtyřicátých letech za diplomata Porfiria Rubirosu, pověstného sérií skandálů. A ve třetím manželství s Georgesem Mitsinkidesem s ním adoptovala syna Michela. V roce 2004 byla povýšena na komandéra Řádu Čestné legie.

V roce 2006 zazářila v roli zapomenuté operetní zpěvačky ve filmu Nouvelle chance (Nová příležitost). „Zářivá“, „velká“, „v olympijské formě“, „stále skvělá“, „dojemnější než kdy dřív“, tak o ní tehdy psal francouzský tisk. Listy jako Le Parisien nebo Le Figaro jí věnovaly skoro celé stránky.

Poslední léta hrála hlavně v televizi, kterou označovala za příležitost pro starší ženy. A ze své lásky k herectví se jednou vyznala tato dáma, která původně chtěla být archeoložkou nebo fotografkou zvířat, takto: „Být hercem je nádherné povolání, hlavně proto, že je plné nejistot a nebezpečí. Ale to přece patří k životu! Člověka koneckonců lákají výšky - ale i hlubiny.“

Darrieuxová je další legendou francouzského filmu, která tento měsíc odešla. Na začátku října zemřel v 87 letech herec Jean Rochefort. Českým divákům byl známý například ze série o Angelice nebo filmů o „velkém blondýnovi“ s Pierrem Richardem. Kníratý herec, jenž se prosadil především v 70. letech, hrál ve více než 100 filmech.

ČTK
  • 0Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz