Bouřlivý potlesk z publika.
Jílková: Pozvání do dnešního pořadu přijali: filozof Václav Bělohradský, gastroenterolog Emil Tráčník, řidič fekálního vozu Jiří Šlichta a člen diverzně-umělecké skupiny Ztohoven Roman Týc.
Týc (začíná si sundavat kalhoty): No ty krávo!
Jílková: Prosím vás, pane Týci, přestaňte se nám tu svlíkat, nebo vás zase zavřou! (k Tráčníkovi) Takže, pane doktore, já se vás rovnou zeptám...
Šlichta (přeruší ji): Jestli můžu já, musim říct, že nikdo z vás, co tu sedíte, nemá ánunk, vo čem...
Jílková (vyčítavě ho přeruší): Pane Šlichto, slyšel jste přece, že teď je pan doktor!
Tráčník (k Šlichtovi): No, tak já jsem za prvé ještě nemluvil, tak na mě laskavě neuplatňujte princip kolektivní viny. Za druhé zrovna vy můžete těžko predikovat, jestli mám k tématu co říct, a za druhé…
Týc si stahuje trenýrky ke kolenům.
Šlichta (vítězně): Za třetí! Za třetí, ne za druhý! To je dement!
Tráčník: Neuchylujme se prosím k vulgaritám, pane Šlichto, to za prvé. Za druhé mě prosím nechte domluvit, já vás taky nechal – a (vítězně) za třetí jako gastroenterolog s mnohaletou klinickou praxí mám snad k tématu co říct, a proto bych...
Jílková (káravě ho přeruší): Pro začátek už jste toho řekl dost! A nechte prosím mluvit také ostatní!
Tráčník (ublíženě): Ale dovolte, madam!
Jílková (autoritativně): Dovolím, pane doktore, ale až za chvíli. Na všechny se dostane, vážení. Teď pan profesor Bělohradský!
Týc usedá do dřepu.
Tráčník (zoufale): No právě že nedostane! Já ten váš pořad sleduju!
Jílková (konsternovaně pozoruje Týce): To mě sice těší, pane Tráčníku, ale teď je pan profesor! Prosím, pane profesore!
Bělohradský: Víte, skutečnost se jaksi zdá býti skutečná, ale ve skutečnosti je skutečnost fikce. Skutečnost je šifra ke skutečnosti. Filosof Jean-Paul Sartre říká...
Jílková (hystericky): Pane profesore, nechte Sartra Sartrem a odpovězte laskavě televizním divákům na otázku!
Bělohradský (udiveně): Otázku? Jakého explicitně znění?
Jílková (ječí): Jestli je explicitně horší zácpa, nebo průjem! O čem tady asi tak doteď diskutujeme? Pane Týci, já vás varuju!
Tráčník (jízlivě): Diskutujeme? Tohle je parodie na diskusi!
Týc kadí.
Bělohradský (pozoruje Týce): Jak říká Sartre: Peklo jsou ti druzí...
Šlichta: Tak teďko vám já všem řeknu, vo čem tu diskutujete! Vo hovně!
