Budovatelé kapitalismu |
LN: Máme třicet let od získání svobody, začátku budování kapitalismu, vzniku soukromého vlastnictví, ale i svobody vyznání. Jak bilancujete v adventním čase?
Moc si vážím svobody, kterou žijeme. Ale ještě víc pro mě znamená to, že jsem vedle svobody získal víru. Smutné je, že společnost si s tou získanou svobodou moc neumí poradit. A ještě smutnější je, že zatímco já jsem víru našel, společnost ji nejen nenašla, ale i tu, co měla, ztrácí.
LN: Jste známý jako ekonom, který se celý profesní život zabýval majetkem, financemi, podnikáním. Proč chcete mluvit o víře?
Když jsem ve třiceti letech uvěřil, pracoval jsem jako náměstek ministra privatizace a později jako předseda Fondu národního majetku. Své práci jsem věnoval 12 až 16 hodin denně. Všechno ostatní – rodina, koníčky, odpočinek, i čerstvě zrozená víra – bylo v mém životě sice důležité, ale přesto svým způsobem na periferii. Dnes to mám opačně. Na prvním místě jsou vztahy a víra a to ostatní je svým způsobem na periferii. Když mám možnost si vybrat, mluvím s lidmi raději o víře než o ekonomických věcech.
