28. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Vladimír Znojemský: legionář ve službách diplomacie, který odmítl Němcům vydat konzulát

Vladimír Znojemský (1890–1979) prošel s československými legiemi boji na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Znojemský (1890–1979) prošel s československými legiemi boji na... | foto: ARCHIV VHÚ

PRAHA Ač narozen v Rusku, vstoupil Vladimír Znojemský v první světové válce do československých legií. Po jejím konci nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí a od roku 1937 řídil československý konzulát v Krakově, který odmítl vydat nacistům. Později vedl konzuláty i v Paříži a v Marseille, po konci války pro něj ale služba vlasti skončila. Zemřel 3. září 1979.

Legionáři netvořili jen jádro prvorepublikové armády – uplatnili se i v jiných odvětvích veřejné správy. Řada z nich skončila ve službách nově budovaného ministerstva zahraničních věcí, kde se díky svým jazykovým znalostem a zkušenostem z velké války uplatnili v řadách diplomatického sboru. Po nacistické okupaci se mnozí z nich přihlásili mezi prvními k zahraničnímu odboji. Jedním z nich je i Vladimír Znojemský.

Banner kalendář hrdinů.

Narodil se 28. prosince 1890 v české rodině v Rusku. Po ukončení středoškolských studií v Tambově se zapsal ke studiu práv na kyjevské univerzitě. Roku 1916 narukoval do ruské armády. V březnu 1918 se mu podařilo přestoupit do čs. legií. V řadách 5. pěšího pluku a později u dělostřeleckých jednotek se zúčastnil bojů proti bolševikům na transsibiřské magistrále. Ještě v Rusku získal jako sekretář konzulárního odboru čs. vládního delegáta v Omsku a později ve Vladivostoku první zkušenosti s diplomacií.

Po návratu do vlasti a demobilizaci z armády pak nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí. Působil v repatriační a později v obchodní misi v Moskvě, v letech 1925–1935 byl vicekonzulem v makedonském Skopje a v říjnu 1937 byl pověřen řízením čs. konzulátu v Krakově.

Prožil zde kritické měsíce léta a podzimu roku 1938, kdy se Polsko připojilo k pomnichovskému porcování republiky. V březnu 1939 pak odmítl uposlechnout příkaz z Prahy i od čs. vyslanectví ve Varšavě. Jako jediný čs. diplomat v Polsku odmítl vydat svůj úřad Němcům a pokračoval v činnosti, i když se většina jeho podřízených rozhodla pro návrat do okupované Prahy.

Krakov se záhy stal záchytným bodem pro tisíce uprchlíků z českých zemí. Mnozí z nich předpokládali, že za hranicemi dostanou možnost bojovat za znovuzískání národní a státní nezávislosti. Znojemský se proto rozhodl k založení čs. vojenské skupiny. K jejímu ustanovení došlo na půdě konzulátu dne 30. dubna 1939.

Konzulem v Paříži

Do konce srpna 1939 vstoupilo do řad jednotky, která je nejčastěji označována jako „Československý legion“ okolo dvou tisíc dvou set vojáků. Dvanáct set z nich odjelo během jara a léta 1939 do Francie, zbytek zůstal v Polsku a pod velením pplk. Ludvíka Svobody se symbolicky zúčastnil obranných bojů v září 1939, kdy většina jeho příslušníků padla do sovětského zajetí.

Malé skupině vojáků a čs. diplomatům se podařilo dostat na Západ. Znojemský byl následně pověřen vedením konzulátu v Marseille. Po evakuaci do Velké Británie působil na exilovém ministerstvu vnitra a v letech 1944–1947 vedl čs. konzulát v Paříži. Vděku osvobozené vlasti se nedočkal. Krátce po komunistickém převratu, v roce 1949, byl ze služeb ministerstva z politických důvodů propuštěn. Zemřel 3. září 1979 v Praze.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.