Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Narodil se v Odolené Vodě 1. prosince 1914. Po maturitě na reálném gymnáziu nastoupil vojenskou presenční službu u lehkého dělostřelectva. V Litoměřicích následně absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Jako podporučík dělostřelectva v záloze byl přijat v roce 1937 na Vojenskou akademii. Po okupaci Československa získal úřednické místo v Praze. Protektorát Čechy a Morava opustil v dubnu 1940 tzv. balkánskou cestou přes Maďarsko a Jugoslávii a v červnu 1940 byl již v řadách čs. dělostřeleckého pluku 1 ve Francii.
Po pádu Francie se mu podařilo odplout do Velké Británie. Jako nadpočetný důstojník byl zařazen do tzv. velitelské zálohy a absolvoval řadu kursů, mezi nimi i proslulý kurs útočného boje ve Skotsku a parašutistický kurs. V kurzech dosahoval vynikajících výsledků a nadřízenými byl vysoce hodnocen pro osobní vlastnosti a velitelské schopnosti. Po reorganizaci československé jednotky na obrněnou brigádu byl jmenován velitelem Lehkých dílen 3. Prošel boji u přístavu Dunkerque ve Francii a do Československa se vrátil v květnu 1945.
Českoslovenští důstojníci ve Velké Británii. A. Pokorný je v první řadě uprostřed.
Po únorovém převratu potkal majora Antonína Pokorného stejný osud jako řadu jeho válečných kolegů. Z Vysoké školy válečné byl přeložen k dělostřeleckému pluku do Prešova, následně do Ruzyně a předčasný závěr slibné vojenské kariéry jej zastihl v Hlučíně. V roce 1950 s největší pravděpodobností napomohl útěku do emigrace generálu Janu Studlarovi. Následovalo propuštění z armády, zatčení Státní bezpečností a pobyt v Táboře nucené práce Mírov. Po propuštění pracoval s podlomeným zdravím u pozemních staveb. V květnu 1953, v pouhých 38 letech, zemřel na otravu krve následkem úrazu.
