Než se Křižík, narozený v roce 1847, stal jedním z nejvýznamnějších českých vynálezců, musel zdolat řadu překážek. Na pražskou techniku ho naštěstí vzali jako mimořádného studenta i bez maturity. Studium stihl za pouhé dva a půl roku a začal pracovat u železnice.
Firma stála i před bankrotem
Zlomovou se pro Křižíka stala návštěva pařížské světové výstavy v roce 1878. Po jejím skončení zdokonalil Jabločkovovu svíčku a nechal si patentovat automatické magnetické seřizování uhlíkových elektrod v obloukové lampě. Patent prodal a z utržených peněz založil vlastní elektrotechnickou dílnu, nejprve v Plzni a poté v pražském Karlíně, která se rychle rozrostla v továrnu se stovkami zaměstnanců. Výroba zahrnovala obloukové lampy, dynama a zařízení pro malé elektrárny.
ČTĚTE TAKÉ |
V roce 1914 jeho firmu stojící před bankrotem převzala Pražská úvěrová banka, Křižík se nicméně věnoval technickým novinkám do konce svého života.
Zemřel 22. ledna 1941 v Sedlci u Tábora jako jedna z nejpopulárnějších osobností české společnosti, jeho pohřeb na vyšehradském Slavíně vyzněl jako tichá manifestace proti tehdejší německé okupaci.
