Baltský stát byl napaden nacistickým Německem a Sovětským svazem během druhé světové války. Vike-Freibergová má na onen chaotický čas živé vzpomínky. Zejména na to, kdy komunistická Rudá armáda v roce 1944 napochodovala do Lotyšska.
Vaira Vike-Freibergová jako pětiletá
„Byla jsem ohromená těmi obrovskými vlajkami. Ve chvíli, kdy kolem mě jeden voják prošel, zvedla jsem pěst do vzduchu a zavolala hurá!“ vypráví. V tu chvíli prý spatřila, jak se její matka neštastně opírá o sloup lampy. Zdrcená a se slzami v očích. „Prosila mě, ať to gesto nedělám. Že je to pro Lotyšsko velmi smutný den.“
Rodina s tehdy sedmiletou Vairou odjela nejprve do válkou zničeného Německa, pak do Maroka, které tehdy ovládala Francie. Následně se přestěhovala do Kanady. Až ve svých 60 letech se v roce 1998 do Lotyšska znovu vrátila. Za osm měsíců se pak stala jeho prezidentkou.
Vike-Freibergová vzpomíná, jak její otec na začátku války poslouchal rozhlas a zoufale se snažil pochopit, kam aktuální dění směřuje. Rodnou zem nakonec opustili v noci na Nový rok 1945. Využili přepravní lodi, která převážela vojsko se zbraněmi. „Pokud by do lodi narazilo torpédo, samozřejmě by nás to vyhodilo do vzduchu. Spolu s námi tam byla skupina lidí, kteří chtěli před komunismem utéct za každou cenu. Lotyšové se shromáždili na palubě a zpívali národní hymnu,“ vzpomíná.
Rodina se dostala do utečeneckých táborů, které byly zřízeny po celém Německu. Podmínky zve vládly velmi kruté. Její sestra onemocněla pneumonií a na následky nemoci zemřela. Bylo jí pouhých 10 měsíců. Během jednoho roku její matka porodila chlapečka, ale pro malou Vairu byla tato událost zastíněna krutou životní lekcí.
„Mladá asi 18 letá dívka ležela v místnosti s mou matkou. Porodila holčičku, ale nechtěla ji. Nechtěla jí dát ani jméno, nechtěla s ní mít nic společného. Dítě bylo totiž výsledkem znásilnění ruskými vojáky. Pokaždé, když zdravotní sestry dítě přinesly, obrátila tvář ke zdi a začala plakat. Nechtěla se svým dítětem mluvit. Sestry daly holčičce jméno Mara - to bylo jméno i mé malé sestřičky,“ vypráví.
Jedenáctiletá Vaira v Maroku
Tehdy, ve svých 11 letech se znovu stěhovala, tentokrát do Maroka. Vzpomíná, jak byla tehdy vyděšená, když se rodina v noci ocitla uprostřed malé vesničky v úplně cizím prostředí. Živě si také vybavuje, jak jí jeden z otcových arabských spolupracovníků, nabízel, že se s ní ožení. Ačkoliv to její rodiče brali s humorem, Vaira měla strach. Brzy poté se stěhovali do Kanady.
V 16 letech získala práci v bance a zároveň chodila do večerní školy. Později se dostala na Torontskou univerzitu a v roce 1965 získala doktorát z psychologie. Sama Vike-Freibergová ale říká, že výběr studia byla spíše náhoda. „V registru předmětů jsem zahlédla něco, co začínalo na P a končilo na Y. Ukázala jsem na to prstem a řekla, že tohle bude mé zaměření.“
Rychle však zjistila, že ženy jsou spíše tolerovány než přijímány. Při jedné z přednášek profesor prohlásil, že dívky se stejně vdají a budou chtít mít děti, a zabírají tak místo chlapcům, kteří by se mohli stát skutečnými vědci. „Všechny dívky z toho semináře si to budeme pamatovat po zbytek života. Rozhodly jsme se mu proto ukázat, že ženy mohou být stejně úspěšné,“ dodává pro server BBC.
Vaira Vike-Freibergová v roce 1957
Vaira Vike-Freibergová jako profesorka psychologie strávila na univerzitě v Montrealu 33 let. Naučila se plynně hovořit pěti jazyky a napsala 10 knih. V roce 1998, ve svých 60 letech, byla zvolena emeritní profesorkou a rozhodla se odejít do důchodu.
Jednoho večera jí však zazvonil telefon s nabídkou od tehdejšího Lotyšského premiéra. Měla vést nový institut. „Chtěli někoho, kdo doopravdy zažil diasporu, mluví více jazyky a zároveň chápe Lotyšskou kulturu.“ Téměř okamžitě se ocitla v kolotoči prezidentských voleb. Vzdala se kanadského pasu a po osmi měsících se stala první ženskou prezidentkou země. A vůbec první ženskou prezidentkou v postkomunistických zemích.
Bývala lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergová se svým mužem při inauguraci
„Nezajímaly mě peníze, zkrátka jsem jen dělala svou práci,“ říká. Za její vlády Lotyšsko vstoupilo do NATO i EU. Její druhé volební období skončilo v roce 2007. Nyní se zaměřuje zejména na zlepšení postavení žen.
