Za jedenáct let prochodil svět. Propagoval mír

Trochu svérázným způsobem se rozhodl vyřešit krizi středního věku dnes šestapadesátiletý Kanaďan Jean Béliveau.

Když mu před jedenácti lety zkrachoval obchod s neonovými poutači, rozhodl se vyrazit do světa. Pěšky a sám. S sebou si vzal jen sportovní vozík s trochou jídla, spacákem, oblečením a krabičkou první pomoci. Na cestu vyrazil 18. srpna 2000 v den svých pětačtyřicátých narozenin. Do domovského Montrealu se s velkou slávou vrátil v neděli. Za tu dobu navštívil 64 zemí, ušel přes 75 tisíc kilometrů a prochodil 54 párů bot. Stal se tak prvním člověkem, který "po svých" urazil bez přerušení tak dlouhou cestu.

Kanaďan Jean Béliveau se 18. srpna 2000 ve svých pětačtyřiceti letech vydal pěšky na cestu kolem světa. Domů do Montrealu se vrátil 16. října 2011. Jeho cílem bylo propagovat mír ve prospěch dětí na celém světě.

Béliveau si od médií vysloužil přezdívku "opravdový Forrest Gump". Stejně jako tento hrdina ve filmu ztvárněný Tomem Hanksem i Kanaďan první úsek svojí pouti běžel. Vydrželo mu to z Montrealu až do Atlanty v americkém státě Georgia, ale potom zvolnil krok, aby šetřil síly.

"Praha je kouzelné město"

Podíval se do nerůznějších světadílů a v každé zemi se přizpůsobil místním zvykům. V Súdánu například nosil turban a nechal si narůst dlouhou bradku, v Číně ochutnal hada a v Africe zase pojídal hmyz. Zažil ale i četná dobrodružství. V Jižní Americe stanul tváří v tvář pumě, na Filipínách ho doprovázeli ozbrojení vojáci, v Jižní Africe ho okradli dva opilí mladíci a v Alžírsku musel podstoupit operaci. V Etiopii byl pak bez zjevného důvodu zatčen, ale na svobodu se dostal hned následující den. Zde také ustál velkou krizi. Cítil se osamělý a zatoužil vrátit se domů, ale nakonec to překonal. Na konci roku 2006 zavítal i do České republiky. Podle internetového deníku to vzal přes Děčín, Prahu, Benešov, Pelhřimov a Znojmo směrem do Vídně. "Praha je kouzelné město, ale bez tebe po boku je nemožné naplno ocenit jeho romantiku tak, jak si zaslouží," napsal odtud svojí dlouholeté partnerce Luce Archambaultové. Noci trávil, kde se dalo. Někdy ve stanu, pod mostem nebo v útulcích pro bezdomovce. Nejčastěji ale u lidí a přátel, se kterými se setkal. Napočítal, že ho takto vstřícně přijalo na 1600 rodin.

Cílem jeho putování byla propagace míru pro děti na celém světě. "Možná nebudeme mít nikdy mír, ale když uděláme jeden krok kupředu a pak další, myslím, že můžeme společně vytvořit lepší svět," řekl Béliveau.

Za dobu, co byl pryč, mu zemřel otec a narodily se dvě vnučky. Matku neviděl celých 11 let. Občas se za ním podívaly jeho dvě děti z prvního manželství. Také Luce Archambaultová vzala jeho nápad s nadhledem a po celou dobu ho jak morálně, tak finančně podporovala. Starala se i o internetové stránky věnované jeho putování wwwalk.org a každý rok na Vánoce se za ním rozjela, ať byl kdekoli. "Zažil jsem těžké časy... ale moje žena mě vždycky povzbuzovala. Říkala: když teď přestaneš, je to, jako bys nic neudělal," prohlásil Béliveau po svém příjezdu. Svěřil se, že mu nejvíc chyběla jejich společná ranní káva.

O cestách se nyní chystá napsat knihu. "Odešel jsem s prázdnou, ale domů jsem se vrátil se spoustou znalostí a pochopení," zhodnotil uplynulá léta.