V Hradci Králové v pondělí večer zemřel arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký Karel Otčenášek. Bylo mu 91 let. Zemřel tiše v biskupské rezidenci. Nyní hradecké biskupství připravuje organizační náležitosti spojené s pohřbem. Termín pohřbu byl měl být stanoven v nejbližších hodinách, řekl ČTK biskupský sekretář Vojtěch Macek.
Podle něj měli během dopoledne věřící a pracovníci biskupství šanci poklonit se u rakve zesnulého v biskupské kapli. Na biskupství je také připravená kondolenční kniha, kterou mohou lidé podepsat.
Arcibiskup Dominik Duka na stránkách arcibiskupství uvedl, že Otčenášek patřil mezi poslední velké osobnosti umlčované církve a na jeho osudech se dá dobře popsat dlouholetý boj katolické církve s komunistickým režimem. "Odchází pevný svědek víry, člověk, pro kterého věrnost slibu, věrnost ideálu nebyla prázdným slovem. Co je však v těchto chvílích zvláště dobré připomenout a brát si jako inspiraci, je jeho vztah k národu a vlasti," uvedl Duka.
Prezident České republiky Václav Klaus ve svém dnešním kondolenčním dopise uvedl, že úmrtí Otčenáška je velkou ztrátou nejen pro katolickou církev, ale i pro celou naši zemi. "Pan arcibiskup patřil k výrazným postavám veřejného života, jeho hlas jako kněze i jako občana byl vždy silně slyšet," uvedl Klaus. Dodal také, že životní příběh, občanské postoje a bohaté zkušenosti Karla Otčenáška byly a zůstávají jistě nejen pro něj velkou inspirací.
KDO BYL KAREL OTČENÁŠEKKarel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí, vesnici ležící na půl cesty z Hradce Králové do Náchoda. Pocházel z nepříliš majetné rodiny koláře. Od mala ministroval a pro dráhu duchovního se podle svých slov definitivně rozhodl v 11 letech, když chodil do první třídy měšťanské školy. Od poloviny 30. let studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, maturoval v roce 1939. Kněžská studia zahájil v Hradci Králové, pak ale přijal biskupovu nabídku a v době začínající války odjel do Říma. Na kněze byl vysvěcen v březnu 1945 a po návratu domů sloužil v Týnci nad Labem, Horní Rovni a Žamberku. Před zatčením byl vicerektorem kněžského semináře v Hradci Králové. Královéhradecká diecéze si tak na svého sídelního biskupa musela počkat 33 let, které uplynuly od úmrtí biskupa Mořice Pýchy do jmenování Otčenáška. Na podzim 1998 Jan Pavel II. jmenoval Otčenáška arcibiskupem, ocenil tak jeho celoživotní boj za lidská práva a svobodu církve. S minulým papežem přitom českého kněze pojilo dlouholeté přátelství. Ten se hlavou diecéze stal v prosinci 1989, oficiálně byl do funkce uveden 27. ledna 1990. V biskupském úřadě Karel Otčenášek strávil osm let, vystřídal jej Dominik Duka, který je nyní pražským arcibiskupem. |
Biskup královéhradecký Jan Vokál na webu diecéze napsal, že Otčenášek mu zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. "A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství," uvedl Vokál.
Otčenáškovu službu pro královéhradeckou diecézi považuje za srovnatelnou s mučednictvím. "Od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace," uvedl Vokál.
Za výjimečného člověka dnes označil Otčenáška i královéhradecký hejtman Lubomír Franc. "Byl to muž nevšední moudrosti, ve které se snoubily jeho životní zkušenosti s přirozenou lidskostí a citem i smyslem pro humor.
Nikdy jsem ho neviděl jinak než usměvavého, milého a chápajícího," uvedl Franc. Otčenášek v posledních letech často připomínal svou životní ideu "univerzálního spřátelování", jejímž základem jsou přátelství, vzájemnost, soucit, nezištnost a naděje. "Spřátelování, tedy vzájemná láska všech se všemi a Bohem, by mělo být lékem, takovým penicilinem, na všechny bolesti světa," řekl Otčenášek u příležitosti svých 85. narozenin.
