Walcott, který psal především v angličtině, se do povědomí čtenářů dostal epickou básní Omeros čerpající z Homéra. Švédská akademie, která mu udělila Nobelovu cenu, ocenila zejména jeho zpracování domorodé tématiky, ve které se prolínalo spojení afrických, asijských i evropských prvků.
Své práce Walcott zveřejňoval již od roku 1948, kdy vyšla jeho první básnická sbírka. Na začátku 50. let začal psát divadelní hry, kterých během života vytvořil přes dvacet (například Harry Dernier, 1952; Sen horského mnicha, 1970; Vtipálek ze Sevilly, Ó Babylón, 1970).
Walcott působil i jako novinář a věnoval se i malířství. Přednášel na Bostonské univerzitě v USA a univerzitě v kanadské Albertě. V roce 1998 podepsal spolu s dalšími pěti laureáty Nobelovy ceny výzvu k demokratizaci Barmy.
