11. listopadu 2018 0:40, aktualizováno  11:31 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřel novinář Jan Petránek, psal i do samizdatových Lidových novin

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 51Diskuse
Jan Petránek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Petránek | foto: Reprofoto

PRAHA Český novinář, komentátor a disident Jan Petránek působil před rokem 1968 v Československém rozhlase. Vysílal i během okupace 21. srpna. Podepsal Chartu 77 a přispíval do samizdatových Lidových novin. Podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného zemřel v sobotu večer na selhání srdce. Bylo mu 86 let.

Petránek se narodil 28. prosince 1931 v Praze. Do rozhlasu nastoupil v roce 1951, pracoval jako zahraniční korespondent a odborník na kosmonautiku. V 60. letech působil jako zpravodaj například v Sovětském svazu nebo v Indii.

V roce 1969 ještě komentoval v rozhlasu v přímém přenosu přistání Američanů na Měsíci, v době začínající normalizace ale musel rozhlas opustit a živil se jako topič. Ještě před listopadovou revolucí v roce 1989 začal psát do samizdatových Lidových novin, po legalizaci deníku se stal jeho redaktorem. Později se jako komentátor vrátil do rozhlasu.

Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu, napsal povídkové knihy Andělé a čerti a Pod hvězdným šapitó. Byl také textařem, psal třeba pro skupinu Šanson - věc veřejná, se kterou i vystupoval.

V roce 2013 převzal Petránek novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského v kategorii Opus Vitae za dosavadní novinářskou činnost. Podle organizátorů za ryzí novinařinu, obdivuhodný rozhled a životní nezmarství.

Jan Petránek - novinář, topič, komentátor, šachista

Jan Petránek se narodil 28. prosince 1931 v Praze, jeho maminka byla před válkou předsedkyní sociálně demokratických žen Pražského kraje, tatínek obchodním cestujícím firmy Topič - Borový. Vystudoval obchodní akademii, více než čísla ho ale zajímal český jazyk. Do Československého rozhlasu nastoupil v roce 1951. Coby zahraniční korespondent pak pokrýval události v Indii, Pákistánu, Sovětském svazu, Vietnamu a Číně.

O dvouletém pobytu v SSSR jednou řekl: "Byly to dva nejzajímavější roky mého reportérského života. Měl jsem báječné kontakty. Třeba s vynikajícím arménským novinářem Grigorjanem, který měl styky v disidentských kruzích. Byl jsem na prvním představení dnes legendárního divadla Na Tagance, krátce jsem se setkal se Solženicynem, Erenburgem. Všichni ale byli ohromně ostražití."

Kromě mezinárodních vztahů byla jeho parketou i kosmonautika, komentoval například přistání amerických astronautů na Měsíci v roce 1969. V rozhlase také potkal spoustou významných osobností, například spisovatele Ludvíka Aškenazyho, Zdeňka Jirotku, Arnošta Lustiga či Otu Pavla.

Pro odmítavý postoj k invazi vojsk Varšavské smlouvy byl z rozhlasu vyhozen a do převratu 1989 se živil jako topič v továrně na výrobu pneumatik Mitas v Zahradním Městě. Svůj občanský postoj pak potvrdil podpisem Charty 77, kterou nechal přeložit do angličtiny.

K novinařině se vrátil v roce 1987, kdy začal psát do samizdatových Lidových novin. Poté, co byly legalizovány, se stal jejich redaktorem. Od odchodu do penze v roce 1993 byl na volné na noze, komentoval pro rozhlas i televizi.

Miloval humor a šanson - napsal spoustu písňových textů a často se šansoniéry účinkoval. Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu, napsal povídkové knihy Andělé a čerti a Pod hvězdným šapitó.

V roce 2015 obdržel od prezidenta medaili Za zásluhy o stát. V roce 2013 převzal Petránek novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského v kategorii Opus Vitae za dosavadní novinářskou činnost. Podle organizátorů za ryzí novinařinu, obdivuhodný rozhled a životní nezmarství.

Byl celoživotním Žižkovákem, i fotbal hrál jako dorostenec za Viktorii Žižkov, a zaníceným šachistou (přátelil se například šachovým velmistrem Michailem Talem).

Lidovky.cz, ČTK
  • 51Diskuse