„Byl to můj dlouholetý kamarád. Jeho odchodu je mi velice líto, zvláště když byl tak předčasný,“ řekl LN zdroj z nejbližšího Vinterova okolí, který si nepřál být jmenován.
Jan Vinter vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde poté zůstal ve funkci odborného asistenta na katedře mezinárodního práva. Zároveň jako externí redaktor vstoupil do světa médií, který se stal jeho celoživotní vášní.
Nasbírat zahraniční zkušenosti, které velmi výrazně obohacovaly a formovaly také jeho publicistickou činnost, vyrazil v roce 1991 do Mekky světového finančnictví, Londýna. Stal se zaměstnancem Mitsubishi Bank.
Po dvouletém pobytu ve světě velkých financí a adrenalinu rychlého rozhodování se vrátil do Prahy a nastoupil u amerického finančního kolosu Citibank. O zahraniční klienty se následně staral také v pražské pobočce nizozemské banky ABN Amro Bank. Mimo jiné byl i členem představenstva a ředitelem firemního bankovnictví české dcery Erste Bank.
Vedle vysokých pozic ve velkých bankách a finančních společnostech byl také finančním ředitelem multimediální společnosti Bonton a finančním ředitelem státní firmy zodpovědné za distribuci ropných produktů Čepro. Věnoval se i konzultační činnosti.
Kromě ryze praktických rad pro klienty bank se věnoval také ryze teoretickým pracím. Je například autorem článku o ekonomických instrumentech, které k manipulaci s českými občany v době protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 používal říšský protektor Reinhard Heydrich.
Velmi intenzivně se zabýval otázkou stárnutí populace a finančního zajištění ve stáří. Jedna z jeho statí na toto téma se rozebírá diskriminaci starších zaměstnanců. Popisuje v ní, jak při nástupu na post ředitele divize korporátního bankovnictví zahraniční banky doslova zvedl ze židlí personální odbor banky, když v požadavku na asistentku uvedl, že má zájem o dámu středního věku. Následoval telefonát, v němž se personální ředitelka zděšeně ujišťovala, že on, čerstvý třicátník, za svou pravou ruku opravdu nechce mladou dívku po škole.
