Přínos Žertové pro českou architekturu loni ocenilo ministerstvo kultury udělením ceny za dlouhodobé umělecké zásluhy. „Při vědomí rozsahu a vrstevnatosti její práce z ní její tvůrčí dispozice činí jednu ze zásadních postav české architektury, designu a uměleckého řemesla druhé poloviny minulého století,“ uvedl historik architektury Petr Klíma, který je spoluautorem publikace Růžena Žertová - architektka domů i věcí.
Šedá léta normalizační a éra levných energií. Jak se stavělo? |
Růžena Žertová se narodila v roce 1932 v Ostravě. Po maturitě v roce 1951 započala studia architektury na ČVUT v Praze, po roce však odešla na brněnskou techniku, kde v roce 1957 absolvovala. Téhož roku nastoupila do podniku Potravinoprojekt, tři roky nato přešla do brněnského Státního projektového ústavu obchodu. Během více než dvacetiletého působení v něm navrhla, kromě jiného, právě obchodní domy v Ústí nad Labem, Pardubicích a Košicích.
Stavba pardubického Prioru byla dokončena v roce 1974.
Obchodní domy socialismu byly perlou architektury, ukazuje výstava |
„Všechny tyto stavby, v jejichž projektech Růžena Žertová pomáhala formovat novou podobu tohoto typologického druhu, se výrazně vepsaly do obrazů zmíněných měst,“ uvedl Klíma. Pozoruhodné je podle něj i její pozdější dílo, které se obrací zejména ke stavbám pro bydlení.
Na návrh a realizaci vlastního domu v Brně z přelomu 70. a 80. let navázala Žertová v polistopadové době projekty rodinných domů a obytných souborů i urbanistickými studiemi. „Dokonce i v posledních letech, přes narůstající zdravotní komplikace, rozvíjela studii komunitního obytného souboru v Brně-Kohoutovicích,“ dodala Svobodová.
