Sobota 22. února 2020svátek má Petr 11 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřela Madla Vaculíková. Vdova po spisovateli Ludvíku Vaculíkovi byla autorkou literárně cenných dopisů

Marie Vaculíková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marie Vaculíková | foto: Eugen Kukla

PRAHA V noci na pátek ve věku 94 let zemřela Marie Vaculíková, žena, která sdílí osud mnoha jiných žen, jež se staly manželkami slavných mužů. LN informaci sdělil její syn Jan. Poslední rozloučení se bude konat v pátek 24. 1. ve 14.30 v kostele sv. Václava v Brumově. Zádušní mše proběhne v sobotu 1. 2. ve 14.30 v kostele sv. Martina a Prokopa v Karlíku u Dobřichovic.

Ač byla sama od mládí nadána pozorovacím talentem i schopností přetavit myšlenky do slov, její první publikované dílo pochází až z 90. let, kdy vyšly její dopisy básníku a malíři Jiřímu Kolářovi. Těžko se proto vyhnout její charakteristice jako manželky spisovatele Ludvíka Vaculíka (1926-2015); byla však daleko víc.

Narodila se 25. listopadu 1925 jako Marie Komárková ve Spešově na Blanensku. Oba její rodiče se politicky angažovali, otec byl jednatelem místní pobočky národních socialistů. Dětské zážitky, a především živé politické diskuse, které se v domácnosti vedly, v ní vzbudily nedůvěru vůči komunistické straně, která jí vydržela až do konce života.

S Ludvíkem se seznámila během války

V sedmi letech se musela vyrovnat nejen se ztrátou matky, jež zemřela po těžké nemoci, ale také s výčitkami své babičky, že nemoc souvisela s Madliným narozením, a ona tudíž svou matku zabila. Otec se brzy znovu oženil a k Madle a její starší vlastní sestře přibyla ještě sestra nevlastní. Není proto divu, že se Marie Komárková brzy chtěla osamostatnit. Po měšťance, kterou absolvovala v Blansku, se vydala studovat do internátní Baťovy školy práce ve Zlíně. Tvrdost mistrů a celková atmosféra ve škole ji však ubíjely a o nedělích unikala do samoty a ticha v přírodě okolních kopců.

Ludvík Vaculík a Madla Vaculíková
Madla Vaculíková

Právě ve Zlíně se během války seznámila se svým pozdějším manželem Ludvíkem Vaculíkem, který na sebe už tam upozorňoval svou kulturní činností. Partnery se však stali až o několik let později, kdy působila jako vychovatelka v dívčím internátě ve Františkově nad Ploučnicí. Aby jí mohl být Ludvík Vaculík nablízku, našel si práci v chlapeckém internátě v nedalekém Benešově nad Ploučnicí.

V 50. letech se Vaculíkovi přestěhovali do Prahy, kde oba získali místo jako vychovatelé na internátu pro „výborné mladé pracující“ ze Škodových závodů. První práci, kde mohl Ludvík Vaculík využít svého literárního nadání, získal právě díky své manželce, jež jeho deníky ukázala přítelkyni, která měla kontakty v Rudém právu. Zatímco literární hvězda Ludvíka Vaculíka stoupala a začal publikovat nejdřív v nově vzniklém časopisu Květen, pak v Československém rozhlasu a v 60. letech v Literárních listech, Madla se věnovala výchově tří synů, kteří se páru postupně narodili: Martinovi, Ondřejovi a Janovi. Kromě toho začala i ona pracovat pro rozhlas. Stala se takzvanou poslechářkou. Jejím úkolem bylo poslouchat doma pořady Československého rozhlasu, především takzvané Antické knihovny, a na každý napsat posudek, případně navrhnout, čemu by se rozhlas měl věnovat příště. Později pak několik let pracovala pro rozhlasový Klub posluchačů, kde měla na starosti odpovědi posluchačům.

Vše změnil rok 1967, kdy Ludvík Vaculík vystoupil na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů s kritickým projevem a následně byl vyloučen z Komunistické strany Československa. Následoval manifest Dva tisíce slov. Od té doby byla rodina až do roku 1989 nepřetržitě sledována. Její členové žili s neustálým vědomím, že v bytě je odposlech, a Marie Vaculíková se musela vzdát práce v rozhlasu. Nastoupila v manželské poradně, kde lidem radila s podobnými situacemi, v jaké se kvůli mimomanželským vztahům svého manžela sama nacházela.

Svazek Marie a Ludvíka Vaculíkových trval šedesát šest let, přerušila jej až smrt spisovatele v roce 2015. Manželství přečkalo řadu krizí, které našly odraz v dílech Ludvíka Vaculíka. Jejich stopy můžeme najít i v dopisech Jiřímu Kolářovi. I k těm však musela být vzhledem ke své skromné povaze přímo vyzvána. Kdyby toho nebylo, že jednou, když Jiří Kolář telefonoval, nebyl Ludvík Vaculík doma, neměli bychom dnes po této výjimečné ženě nejspíš ani tyto dvě knihy, které jsou zajímavým svědectvím nejen o turbulentní době následující po listopadové revoluci v roce 1989, ale především o mimořádné bystrosti jejího pozorování, jež dokáže celek trefně popsat detailem, o přesnosti úsudku a schopnosti vidět souvislosti tam, kde by je nikdo nehledal. Z dopisů k nám mluví žena, která si ne náhodou nechala říkat Madla, a nikoli Marie, žena nadaná velkou skromností, trpělivostí, moudrou shovívavosti a mírností srdce.

Premium

Karlův most je jen most, stěžují si turisté. Kritika nešetří ani další památky

Karlův most v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do Česka loni přijel rekordní počet turistů. Památky si u nich leckdy vysloužily i bizarní recenze na internetu,...

Premium

Podivné zrcadlo z Turnova letí ke Slunci. Česká laboratoř se musela ukázat

TOPTEC Turnov | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ke Slunci odstartovala sonda se speciálním zrcadlem pro sledování korony. Vyvinuli jej čeští výzkumníci v Turnově....

Premium

Češi bydlí stále častěji ve sklepech. K extrémním řešením je nutí drahé nájmy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nedostupné bydlení nutí Čechy ke stále extrémnějším řešením bytové situace. Zejména v největších městech už lidé míří i...