27. července 2019 5:13 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Ženy ze Západu už ukázaly vše. Cudná móda se dá nosit i v Česku, říká návrhářka oblékající muslimky

Kolekce Talabaya | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kolekce Talabaya | foto: Archiv Talabaya

Módní návrhářka Mirka Talavašková od loňska navrhuje pod značkou Talabaya oblečení nejen pro arabské ženy. Svým minimalistickým stylem propojuje kulturu evropskou i arabskou a její cudné modely respektující ženskost jsou vítané u žen v obou světech.

Už jako malou ji uchvátila móda, když ji maminka – návrhářka ve vamberecké krajce – brávala do práce. Že chce být taky návrhářkou, věděla ve čtyřech letech. Zatímco v ateliéru Mirky Talavaškové čekám, než dokončí korespondenci s novým zájemcem o prodej kolekce, všímám si nástěnky s náčrty nápadů a téměř dokončených modelů na krejčovských pannách. Žádné neforemné hábity, ale kousky, které by byly ozdobou i v šatníku Evropanky. Oči nemůžu odtrhnout od dlouhých vypasovaných šatů barvy slonové kosti, které mají přes prsa až na zem našpendlenou splývavou průhledně černou látku. Řekla bych chytrá horákyně po arabsku. Vypasovaná – nevypasovaná.

Svým minimalistickým stylem propojuje kulturu evropskou i arabskou a její cudné...
Módní návrhářka Mirka Talavašková od loňska navrhuje pod značkou Talabaya...

Od doby, kdy jste v Dubaji uspěla se svými modely, uběhl rok. Jaké to je, rozjet během tak krátké doby novou značku?
Nevěděla jsem, co mám čekat. Talabaya byla no name značka, ale pomalu se o ní začíná vědět. nákupčí teď tlačí, že chtějí kromě kolekce podzim/zima vidět i kolekci na příští rok – a já jsem na to nebyla připravená. Jsem tedy ve fázi, kdy pracuju na dvou kolekcích současně, které musí být co nejdříve hotové, protože je budu prezentovat na podzim na veletrzích módy Tranoi v Paříži a Brussels Fashion days. mě to ale baví. Když mám nejvíc práce, přicházejí nejlepší nápady. je to příval energie, proto si ani neuvědomuju, že dělám 14 až 15 hodin denně.

Jak se vlastně stane, že módní návrhářka, která šije v Česku, najednou začne tvořit módu pro arabský svět?
Měla jsem klientku, která jednou přišla s tím, že byla pracovně přesunuta do Saúdské Arábie, ale že by ráda chodila dál v evropském stylu oblečení, které by zároveň splňovalo pravidla tamního odívání. Po třech letech, co jsem ji takto oblékala, mi řekla, jak na to ženy pozitivně reagují. Západní Evropanky jí chválily krásné šaty – a arabské ženy jí říkaly, jak má krásnou abáju. Právě ta reakce žen ve mně podnítila nápad, že založím značku Talabaya, kde jsem tak trochu z legrace zkombinovala své příjmení a název tradičního arabského oblečení.

Mirka Talavašková

Rodačka z vesničky Lično vystudovala na střední škole v Brně textilní výtvarnictví. Na UMPRUM ji vzali napotřetí, což komentuje slovy, že to tak mělo být, aby se dostala až do třídy profesora Ťapťucha. Během studia absolvovala dvě stáže v Paříži a jedno léto strávila brigádou v Americe, kde malovala karikatury. Po škole spolupracovala s maminkou, pak s luxusním krejčovstvím Delor. Od roku 2018 se věnuje téměř výhradně své módní značce Talabaya, s níž vstoupila na arabský trh. Jako návrhář mám zodpovědnost vůči produktům, které nabízím, protože je mou povinností uvažovat ekologicky.

Abája je ten svrchní splývavý kabát pro muslimské ženy?
Ano. je to šatový kabátek, který býval převážně černý, ale teď ho můžete vidět i barevný nebo vzorovaný. K tomu většinou nosí ženy šátek, tedy hidžáb. Burka je kompletní zakrytí od hlavy, kde je jen průzor na oči, tu nosí spíš starší nebo silně věřící ženy.

Vaši značku odstartovala loňská akce v Dubaji. O co přesně šlo?
Přes zakladatelku Islamic Fashion and design council (Výbor pro islámskou módu a design), která zaregistrovala mou práci, jsem byla pozvána na Pret-A-cover Buyers Lane v dubaji. Byla to akce, kde se setkali nákupčí významných obchodů a menší návrháři, jako jsem byla já. Měla jsem jen dva a půl měsíce, abych kolekci vyrobila i nafotila k prezentaci.

Móda, kterou tvoříte, spadá pod pojem „modest fashion“, tedy dalo by se říct cudnou módu. Co přesně ji charakterizuje?
Je to móda zahalující tělo, ruce i nohy, která přitom respektuje ženskost a už není spojována jen s arabským světem. Stává se velkým hitem v Americe i v Evropě, odkud dostávám pozvánky na růAzné akce zaměřené tímto směrem.

Čím to, že tento druh módy oslovuje i západní svět?
V západním módním světě už žena ukázala ze svého těla úplně všechno. Teď se ten trend obrací. Žena nemusí být nutně vyzývavá a odhalená, aby zaujala. Měla by zaujmout tím, kým je. Proto si myslím, že modest fashion má teď takové slovo. Je to ale i reakce na tendence ve světě a na větší prostor k seberealizaci arabských žen. Já jsem tvořila odjakživa zahalenější a střídmé modely, takže jsem se nemusela do ničeho nutit. Je to moje cesta!

Mirka Talavašková

Mirka Talavašková

Koho se Talabaya snaží oslovit?
Mou filozofií je propojení kultury evropské s dalšími, nejen arabskou, a vzájemné obohacení. Mottem je: Be different, be a woman. Tedy: Buďte jiná, buďte ženou. Chci, aby z oblečení Talabaya čišelo respektování ženskosti. Chtěla bych, aby Talabayu nosila silná, vzdělaná a podnikavá žena. Žena, která chce něco dokázat. Žena, která nepotřebuje být nazdobená, protože sama je ten šperk. Maminka mi odmala říkala, že oděv je kultura osobnosti a měl by o člověku něco vypovídat. Ráda bych, aby byla Talabaya jednou kultem jistého názoru, kultury a silné osobnosti. Podobně jako například u značky Harley-Davidson, která asociuje svobodu a jejíž vyznavači nosí svoje stylové oblečení, ale spojují se s ní další atributy, jako je hudba nebo tetování.

Kde všude se vaše modely prodávají?
Minimálně půl roku trvalo, než si to nějak sedlo a než se oblečení vyrobilo, takže se prodává teprve od začátku tohoto roku. V britském obchodním domě Harvey Nichols v Saúdské Arábii jsme od února, v Dubaji nás mají v malém butiku a před třemi týdny nás začali prodávat i v butiku v New Yorku. Ten e-mail, který jsem vyřizovala, když jste přišla, se týkal nabídky nákupčího řetězce obchodních domů v Kuvajtu, Bahrajnu a Spojených arabských emirátech.

V západním módním světě už žena ukázala ze svého těla úplně všechno. Teď se ten...

To jsou všechno dost různorodé země. Setkala jste se i s rozdílnými požadavky v módě?
Zatím jsem navštívila Dubaj, Rijád v Saúdské Arábii a město Kuvajt. Nejmodernější se mi zdály Emiráty, ale v módě absolutně vedl Kuvajt. Viděla jsem tam nejvíc fashion trendy oblečených žen. Dodržovaly sice přikryté ruce a nohy, ale byly to barevné i květované šaty, kalhotové sukně, jeansové komplety... Byla jsem z Kuvajťanek nadšená! Jedna žena mě tam dokonce oslovila se záměrem nechat si ušít rudé šaty.

Ušila jste je?
Bohužel ne. Chtěla je na akci, kterou bychom časově nezvládly. Ale byl to dobrý podnět. Barvy v kolekcích určitě chci – v oblečení nabíjejí. Věřím tomu, že barva ovlivňuje pocity a emoce, které potřebujete nabudit a vzbudit.

Prozradíte mi, proč nosí módní návrháři, což dnes dokazujete i vy, tak často černou?
Je to z praktických důvodů. Většina módních návrhářů jsou „kovářovy kobyly“. My prostě přemýšlíme nad svými produkty a klienty, ale sebe odbudeme. Jako návrhář jste pořád pod drobnohledem, takže když potřebujete být upravená a zároveň u toho pracovat, černá je ideální. Navíc na ní není nic vidět – tedy záleží na materiálu. Šaty, které mám na sobě, jsou z neoprenu a na tom žádný chlup nedrží.

Ze zemí, kde vaše značka působí, přece jen Saúdská Arábie vybočuje postavením a omezenými právy ženy. Existuje tam i mravnostní policie, která oblečení žen striktně kontroluje. Máte s tím sama nějakou zkušenost?
To znám jen z vyprávění. Já jsem tam byla před dvěma lety, ale od loňského března, kdy mohly saúdské ženy začít řídit auto, se dost věcí změnilo. Teď mají dokonce dvě velvyslankyně. Mou oblíbenkyní je ale saúdská princezna Rímábintu Bandar Ál-Saud, velvyslankyně v USA: tady vidíte (ukazuje její fotky na internetu), že šátek má, ale posazený dozadu, takže vlasy jsou jí hodně vidět. Nebo tady má kalhoty.

Než jste se vrhla do návrhů modelů, zmapovala jste si pravidla místního oblékání?
Od organizátorů eventu v Dubaji jsem dostala manuál, co může a nemůže být vidět. Takže žádné průhledy, průstřihy, velké výstřihy, délky rukávů po zápěstí a délka šatů po kotníky. Taky nic nesmělo být vypasované. Snažila jsem se mantinely dodržovat, ale když jsem tam dojela, pobíhalo tam tolik žen v průhledných abájách, že jsem svou tvorbu trochu uvolnila. Musím zároveň při navrhování respektovat podnebí v různých zemích: v Saúdské Arábii je v zimě kolem nuly, ale v Dubaji je pořád vedro.

Měla jste možnost zjistit, co tamní ženy nosí pod abájou?
Dávají si záležet na tom, co je vidět. Takže krásné ruce, boty, kabelky a dokonalý make-up. Všechny mají dlouhé umělé řasy. Když jsem přeměřovala ženu kvůli zmíněným rudým šatům, byla ve špinavém triku. Když jsem navštívila módní školu v Saúdské Arábii, byly studentky krasavice největší, ale když daly abáju dolů, měly triko a rozervané džíny. Myslím si, že máme představy, jak luxusně jsou pod tím oblečené. Řekla bych, že když jdou na večeři, dají si pod abáju krásné šaty, ale když jdou nakoupit, volí něco praktického. Podle mě fungují úplně stejně jako my. Je tam jiný kulturní zvyk v odívání – a ony ho milují. Nikdo tam neřeší, že to nechtějí nosit.

Jaké barvy jste použila ve své první kolekci?
Černou a bílou, pudrově růžovou a zlatou. Když vybírám materiál, musím se dívat i na to, aby měl danou barvu i za půl roku. Nechtěla jsem riskovat, a byla jsem proto v barvách střídmější. Černá a bílá jsou to vždycky. Navíc pro mě je tahle barevná kombinace typická, je to jako jin a jang. Už když jsem byla na škole v Paříži, říkali mi kvůli tomu spolužáci Panda. (směje se) Měla jsem černé kalhoty, bílou košili, černý kabátek, bílé tenisky a chodila jsem s notebookem v černobílé tašce. Zbožňuju, když muži v Arábii chodí v bílé košili a ženy v černé abáje. Když vidíte tuto černobílou kombinaci ve zlatavé poušti s modrým nebem, je to nádherný minimalistický detail. Setkala jste se na arabském trhu s nějakými odlišnostmi, se kterými jste nepočítala, a musela se v něčem přizpůsobit? Překvapila mě obliba umělých materiálů. Říkala jsem si, že udělám modely z hedvábí, bavlny, lnu, ale bylo mi řečeno, že Arabky milují nemačkavé materiály. Nevadí jim, že se v tom paří.

Měla jsem klientku, která jednou přišla s tím, že byla pracovně přesunuta do...

Přírodní materiály jsou dnes často spojovány s udržitelností módy. Zajímá tento trend tamní ženy?
Pokud vím, udržitelnost tam není zatím hlavní požadavek. Myslím si ale, že jako návrhář mám i tak zodpovědnost vůči produktům, které nabízím, protože je mou povinností uvažovat ekologicky. Můj přístup k udržitelné módě je v tom, že se snažím navrhovat věci tak, aby byly kombinovatelné. Když si zákaznice koupí několik kousků v průběhu několika sezon, měly by jí vždy ladit dohromady. Nebude muset kupovat milion hader, ale vystačí jí pár kousků, které když si kreativně dozdobí, může v nich jít na koncert i do práce. Jdou zkombinovat s teniskami i lodičkami. Může si je obléknout mladá holka, ale i šedesátiletá paní. V mém pojetí tkví minimalismus v dobrém materiálu, tvaru – a pak stačí občas přidat třeba zlatý korálek.

Jak se vám daří oslovovat módou ženy v oblasti, kterou jste navštívila jen párkrát?
Až zpětně jsem zjistila, že pro tamní ženy je v mých modelech nový právě zmíněný minimalismus. Ony byly zvyklé na cinkrlata a potřebovaly se dozdobovat. Ale podle mě mají minimalismus v sobě, jsem o tom přesvědčená – třeba když se dívám na tamní architekturu. Zrovna včera jsem projížděla obrázky arabské architektury, do které jsem se zamilovala. Ty motivy jsou přenádherné a ráda bych některé detaily zakomponovala do látek. Nesmím ale při tom dělat dvě kolekce najednou jako teď…

Modely, které tu vidím na krejčovských pannách, jsou do nové kolekce podzim/zima?
Ano. Třeba tady mám bundu bomber, ale takovou společenskou. Dá se s tím hrát. Tohle se může dát sem, ale taky to může být takhle… (začne přehazovat sukni z jednoho modelu ke druhému, totéž s kabátkem, přičemž barevné i stylové kombinace stále fungují) Jde jen o kombinaci materiálů a v této kolekci se držím černobílého provedení. Ještě pracuju na dvou kabátech, vestě a šatech, co tu vidíte.

Nepřemýšlela jste o přesunu do arabského světa, abyste mu byla blíž?
Nebráním se tomu, fungovat někde jinde. Nemám závazky. Jen musím uhlídat značku. Je to pro mě dítě, které hodlám dovést do dospělosti. Zatím je pro mě ideální být tady i tam.

Musela jste kvůli tvorbě pro značku Talabaya omezit práci pro klientky v Česku?
Ano, měla jsem méně a méně času na české klientky a musela mnohé odmítat. Teď když se mi česká klientka ozve, uvědomuju si, že i jí může má současná tvorba vyhovovat a že odmítat ji kvůli tomu nemusím. Ženy mě inspirují k designu – a já si zároveň ověřuju, že je má tvorba baví. Nechci se proto českých klientek vzdát, navíc díky nim víc naslouchám potřebám žen. Není to krejčovská panna, ale reálná žena, která má své komplexy, a pro mě je důležité jim naslouchat.

Brzy odjíždíte do Vietnamu, kde se vám vdává kamarádka, jíž jste navrhovala svatební šaty. Ty jste šila i na česko-saúdskou svatbu. Jak vypadá cudná nevěsta ve vašem pojetí?
Myslím si, že nevěsta v cudné variantě je mnohem krásnější než nevěsta, která vyvalí poprsí nebo přetéká z korzetu. Šaty klientky, která si bere Saúda v Česku, budou ve stylu evropskoarabském. Na jednoduchých bílých šatech bude mít průhledný krajkový kabátek přecházející do krátké vlečky. Nevěsty mě baví. Můžete se vyřádit v kreativitě, a protože bývá na šaty větší rozpočet, můžete si dovolit i lepší materiál a ruční práci.

Když jedete do Arábie, co si berete na sebe? Nosíte sama Talabayu?
Nosím hlavně košile. Dají se nosit volně i zavázat v pase. A k tomu dlouhé sukně. Dřív jsem raději svůj produkt dala do prodeje, než abych si ho nechala a nosila. Ale teď jsem navrhla do jarně-letní kolekce rudé šaty, které jsem na sobě jako prototyp otestovala na dvou českých svatbách. Češky za mnou chodily, že mám nádherné šaty – a kde prý se dají koupit. Potvrdila jsem si, že se tento rozvolněný styl líbí i Evropankám.

V Česku ale svou tvorbu nikde nepropagujete, je to tak?
Ano, protože mám spoustu práce a nestíhám. Ale Talabaya je nositelná i v Česku. V tom je její kouzlo – že je multikulti. Dost lidí se mě i ptá, kde je značku možné koupit, takže už hledám prodejní místo.

Najdete na Lidovky.cz