Lina a ReinhardLina von Osten se narodila v roce 1911 do zchudlé šlechtické rodiny. Už od mládí byla vychovávána v duchu nacismu, ve kterém její rodiče viděli záchranu pro celé Německo. Během studií okouzlil Linu nadporučík německého vojenského námořnictva Reinhard Heydrich. Kvůli němu školu ani nedokončila. A naopak on byl kvůli ní z námořnictva propuštěn. Údajně totiž čekal dítě s dcerou bohatého rejdaře, seznámil se ale s Linou a zasnoubil se s ní.  Právě Lina přiměla Reinharda, aby vstoupil do SS a seznámila ho s Heinrichem Himmlerem. Věděla, že díky tomu může mít její muž odpovídající postavení. Heydrich se stal 1. srpna 1931 SS Gruppenführerem a oženil se s Linou. Za dva roky se jim narodil první chlapec, Klaus, po dalším roce Heider a v roce 1939 děvče Silke. Pak začala druhá světová válka a Heydrich byl jedním z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. Ten jej v roce 1941 vyslal do Čech jako zastupujícího říšského protektora. Spolu s ním se stěhovala i jeho rodina - těhotná manželka a tři děti. |
Ráno 27. května 1942 bylo pro ni jako každé jiné. Vyšla před zámek v Panenských Břežanech, kam se s rodinou nastěhovala na Velikonoce téhož roku. Rozloučila se svým manželem a ještě mu mávala, když nasedal do otevřeného Mercedesu a odjížděl do práce na Pražský hrad. Pak se patrně věnovala svým věcem. „Lina byla v Břežanech šťastná, protože tam byla někdo,“ říká historik Pavel Kmoch. A jeho slova potvrzuje i svědectví pamětnice Aleny Vidímové. „Heydrichová dělala velkou dámu. Přála si, aby ji lidé zdravili zvednutou pravicí,“ vzpomínala pro pořad Heydrich, konečné řešení.
Půl jedenáctá dopolední ale zásadně změnila její život. Dva parašutisté, Jan Kubiš a Josef Gabčík, spáchali na Reinharda Heydricha atentát. Lina, která tehdy čekala čtvrté dítě, se o tom dozvěděla jen o několik chvil později. Ihned odjela do nemocnice a čekala. Na chodbě ji v tu dobu zahlédl také mladý lékař. Stav jejího manžela se po operaci zlepšil, avšak o devět dní později, 4. června 1942, zemřel. Tryzny ani pohřbu se Lina kvůli těhotenství nezúčastnila.
Heydrichová nechápala, proč někdo něco takového Reinhardovi provedl. „Jsem ještě dnes toho názoru, že úkol, který tehdy můj muž měl, byl ryze pozitivní a že se domníval, že pro Čechy dělá to nejlepší, co může,“ vzpomínala dlouho po válce Lina. „Můj muž přišel do Prahy s pevnými úmysly. Měl na mysli, že Československo by se mohlo stát součástí Německé říše,“ ospravedlňovala jeho činy později.
Zámecká paní
Anthropoid. Jak Gabčík s Kubišem změnili dějiny Československa |
V Panenských Břežanech Lina zůstala i po smrti manžela. Stala se z ní velmi bohatá žena, byla jí přiznána vysoká doživotní penze a vyplacena pojistka. Tehdy přišlo na zámek pracovat více než sto židů. Budovalo se hřiště či bazén a Heydrichová se rozhodla zlikvidovat anglický park se vzácnými dřevinami. „Všechny ty cizí stromy, javory, datlovníky, pomerančovníky nechala vykácet a navést před zámek. Tam bylo plno kmenů. A nasázela na tu nádhernou zahradu brambory. To už byl vrchol, to ji začali všichni nenávidět,“ vzpomínala pro Konečné řešení Bohuslava Bělounová. „Stala se z ní profesionální vdova,“ říká historik Kmoch. Chodila na nacistické vzpomínkové akce k výročí smrti jejího manžela a chovala se tak, jak se od ní očekávalo.
Jen rok po atentátu ale Linu čekal další šok. Byl 24. říjen 1943 a dva její synové, Klaus a Heider, jezdili před zámkem na kolech. Karel Kašpar v té době projížděl Břežany a pod kola jeho náklaďáku vletěl desetiletý Klaus. Chlapec byl na místě mrtev. „Přilítla a vůbec se neptala, co se stalo s klukem. Řvala, kde je řidič,“ vyprávěla pamětnice Věra Ličková, s jakým nezájmem k jeho smrti Lina přistoupila. Ironií zůstává, že Klaus zemřel na den přesně rok po tom, co nacisti v Mauthausenu popravili české odbojáře, kteří pomáhali s přípravou atentátu na Heydricha.
Gestapo následně celou věc vyšetřovalo, avšak dospělo k tomu, že šlo o nešťastnou náhodu. Řidič tedy nemohl být potrestán, což Lina nedokázala pochopit. Její chlad v této věci byl ale podle historika Pavla Kmocha jen obrannou maskou. Po válce se totiž například zjistilo, že Klausovo tělo nezůstalo pohřbeno v Břežanech. Kam se ztratilo nikdo přesně neví, ale jednou verzí je, že ho matka vykopala a vzala s sebou do Německa.
Potřetí zasnoubená, podruhé vdaná
V dubnu 1945 celá rodina Čechy opustila a vrátila se zpátky do Německa. Po skončení druhé světové války jí byl zabaven majetek a jejího manžela prohlásili za válečného zločince. Z Liny se stal štvanec a Československo následně vydalo zatykač také na ní samotnou.
Takový život si rozhodně nepředstavovala. Utekla proto do Rakouska, kde začala pracovat jako děvečka. Po nějakém čase se ale znovu zasnoubila, tentokrát s rakouským šlechticem Leopoldem von Zanettim. Avšak ke svatbě stejně nedošlo. Její snoubenec totiž nevěděl, že se jedná o válečného zločince, kterého chce dostat Československo. Když to zjistit, Heydrichovou opustil.
Reinhard Heydrich
Čech tu nemá co pohledávat. Heydrichovy plány na konečné řešení české otázky |
Lina se pak znovu přestěhovala do Německa. Tady jí v 50. letech vrátili rodný dům na ostrově Fehmarn a přiznali malý vdovský důchod. Pro Linu to ale nebylo dost. Potřetí se proto zasnoubila a podruhé vdala. Jejím manželem se stal o čtyři roky mladší Mauno Manninen, finský malíř, básník a ředitel divadla. Společně koupili v roce 1965 na ostrově Fehmarn penzion, který pojmenovali Imbria Parva. „Jedna dcera jí v penzionu pomáhala, druhá se stala modelkou,“ říká historik Pavel Kmoch. Syn Heider pak žil dlouhou dobu v Rakousku.
Na svého prvního manžela prý Lina nedala do konce života dopustit. Podle informací, které dnes už nelze s jistotou ověřit, dokonce navštívila v roce 1965 v Oslu otevřenou projekci filmu Atentát. Režisér Jiří Sequens za ní po promítání údajně šel a zeptal se jí, co na snímek říká. „Ano, zřejmě to tak bylo,“ odpověděla Lina. V 70. letech nicméně začala sepisovat paměti, ve kterých činy svého manžela obhajovala. Byla přesvědčená, že v Čechách nepáchal žádné zlo. Lina zemřela v roce 1985 ve věku 74 let. Její děti Heider, Silke a Marte dodnes žijí.
