Prymula mi řekl, že to bude průšvih, prozrazuje Pavel Řehák. Ten, který přišel, když jiní nepřišli |
V Ruzyni přistáli v noci na 3. února 2020. Do města, které je kulturním, politickým a vzdělávacím střediskem centrální Číny, se od té doby nepodíval.
„Čekal jsem, že budu v Česku tak tři čtyři měsíce a už je to více než rok,“ pousměje se nyní. On i další Češi se před rokem ocitli pod obrovským tlakem společnosti. Obávala se, aby koronavirus nepřinesli s sebou. „Chápu to, nikdo to neznal, nevěděl, co se bude dít,“ říká smířlivě Pekárek.
Nakonec ho koronavir přeci jen dostihl. „Já ho dostal spolu s bráchou a rodiči až v listopadu, takže jsme ho sem rozhodně nepřitáhli z Číny, byť samozřejmě nějaké popichování od kamarádů proběhlo. Ale nic hrozného, hodně se ta situace po příletu a po čtrnáctidenní karanténě, ve které nám dělali všechny možné testy, uklidnila,“ připomíná nervózní situaci ze začátku loňského roku mladík z Ostravy.
