Zrzka v Hollywoodu: Chudina z východní Evropy

Dneska prej Mandy snědla buchtu k snídani a na jejím brutálně vyrýsovaným břiše to vytváří párcentimetrovou měkkou část: “Potřebuju se jít vykakat,” naříká a plandá v šatech XS. Její chudá asistentka z údolí, čili já, ukazuje na oplátku těhotenství z pizzy pro dva, kterou měla k snídani, obědu a večeři.

Mandy se balí na velký filmový festival společně se svou kamarádkou Annou. Do drahých kufrů hází drahé kousky, každý stojí víc než můj celej šatník dohromady: “Tohle jsou obědový šaty. Tohle jsou perfektní šaty na první noc.”

POHOTOVOST! Na urgentní zavolání přijíždí holka se stanem, kterej rozbalí v jedné z koupelen a holky si dají expresní stříkací samoopalování do domu. Přichází společně s poslíčkem, co nese organický burgr bez bulky, protože když se před dlouhým letem najíte pšenice, jste v pytli a budete toho ve svejch šatech na první oběd litovat.

Další den budu vstávat brzy, musím hlídat tu psí mrchu, aby nekadila k bazénu. Mezitím se Mandy s Annou budou setkávat se špičkou filmového a módního světa: “Jsem ráda, že nejedeme na tu jachtu, Mandičko, ve vile to bude mnohem příjemnější. Na jachtě je příliš mnoho dvacítek. A prý ani nejsou hezký!” Mluví snad o dětech, co tančily se samopaly v Sevastopolu? O Tibetské otázce? Je to evidentně tak vážné, že si Anna dokonce pokouší si nakrabatit nabotoxované čelo!

Alena Doláková.

Jdu si radši udělat kafe do herecké místnosti, kde se nachází i kávový bar a ťukám do své velké investice, počítače za třicet tisíc. Můj obal na mobil z blešáku a klíčenka I love LA se milují v kapse kabelky s klíčenkou Louis Vuitton. Tak takhle vypadá mezitřídní sex.

Zatímco v Česku mě nenáviděj, že mám prachy, tady jsem halt, přátelé, za chudou příbuznou z východu.

Ovšem když budu zlatokopka, bude líp! Jak říká Anna: “Jestli jsi toho kluka potkala v ekonomce (ekonomická třída v letadle), tak je dobře, že nezavolal. S klukem z ekonomky stejně nic mít nechceš.”

A já mezitím děkuju za každou letenku na sedadle B vedle fajn kluka na pokec. Děkuju i za těch jedenáct hodin na trase Paříž- LA mezi tlustým starým alkoholikem a mladou zdrogovanou anorektičkou. Jsem vděčná doslova za každou minutu, kdy jsem si mohla dovolit cestovat na druhý konec světa, za každou pizzu pro dva. Děkuju za každičký jednotlivý dolar, co jsem do sebe mohla investovat.

A ne, má závistivě-ironická fascinace životem horních deseti tisíc rozhodně nevylučuje obdiv k této inteligentní, tvrdě pracující ženě, která má mnohé talenty. To, že má tenhle životní styl, ji stálo spoustu problémů, o kterých nebudu mluvit, a který, buďte rádi, že s jednopokojovým bytem v paneláku, nemáte...

Aha. Takže teď jsem Mandy vlastně pomluvila a ještě se navážím do Vás, milí čtenáři. Asi je to tím, že jsem taková férová, téměř dokonalá holka, co si váží peněz. To vám chci říct tímto článkem, jestli jste to ještě nepochopili. Například včera jsem nastrkala padesát dolarů striptérkám za kalhotky. To je dobrá investice, ne? Máte mě všichni rádi? Sakriš. Jestli ne, půjdu skočit z písmene O v nápisu Hollywood. Akorát nevím, ze kterého. Jsou tam hned tři.

P.S. Neboj, babi, s tou striptérkou jsem si dělala legraci. Bylo to maximálně deset dolarů.
P.P.S. Jestli nemáte zlatej dřez, jděte se zabít.
P.P.P.S. Jestli nebudu mít naprasklou hvězdu před obchodem s parukama na Hollywood Boulvardu a zlatej dřez, skočím ze třetího O
P.P.P.P.S. Jestli mě jen nemáte rádi, stačí první O
P.P.P.P.P.S. Na P.S. má výhradní právo bohyně Aňa a ta na rozdíl ode mě ví, kdy má přestat. Tohle je na skok z O číslo 2.