Maduro později v reakci oznámil, že Venezuela přerušuje diplomatické vztahy se Spojenými státy. Zároveň vyzval americké diplomaty, aby do tří dnů Venezuelu opustili. Na venezuelskou armádu pak Maduro apeloval, aby v zemi „udržela jednotu a disciplínu“. „Zvítězíme,“ řekl prezident svým příznivcům shromážděným před palácem v Caracasu. Ministr obrany Vladimir Padrino následně na twitteru uvedl, že venezuelské ozbrojené složky Guaidóa jako prezidenta neuznávají.
Guaidó se úřadujícím prezidentem prohlásil v metropoli před mnohatisícovým davem svých přívrženců. Zvedl při tom pravou ruku jako při složení přísahy. „Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych... docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb,“ pronesl.
Ve Venezuele zadrželi 27 gardistů. Usilovali o odstranění prezidenta Madura, toho neuznává řada států |
„Dnes oficiálně uznávám předsedu venezuelského Národního shromáždění úřadujícím prezidentem Venezuely,“ oznámil vzápětí v prohlášení Trump. Ke stejnému postupu zároveň vyzval vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou „považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu“.
Bolívie a Mexiko Madura zatím uznávají
Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Kostarika a Kanada. Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává „úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou“.
Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.
Venezuelský parlament se chystá převzít vedení země, prezidenta Madura neuznal ani Trump |
Předseda Evropské rady Donald Tusk následně podpořil venezuelské Národní shromáždění i jejího předsedu Guaidóa. „Doufám, že celá Evropa se sjednotí v podpoře demokratických sil ve Venezuele. Na rozdíl od Madura, má parlamentní shromáždění, včetně Juana Guaidóa, demokratický mandát od venezuelských občanů,“ napsal na Twitteru.
Venezuelské Národní shromáždění, v jehož čele stanul 35letý Guaidó v lednu, minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta. V takovém případě by podle ústavy měl úřad hlavy státu převzít předseda parlamentu, tedy Guaidó.
Násilné protesty v metropoli
Ulice venezuelské metropole Caracasu ve středu na výzvu Guaidóa zaplavily desetitisíce lidí demonstrujících proti Madurovi. Davy podle médií vyšly ze stejného důvodu do ulic i v dalších městech. Manifestace, ale na podporu Madura, svolala na středu i vládní socialistická strana. Panují obavy z možných střetů, ale i z případného tvrdého zásahu bezpečnostních sil, věrných doposud Madurovi, proti účastníkům protivládních demonstrací.
V Caracasu už policie proti demonstrantům zasáhla, když podle agentury Reuters použila slzný plyn k jejich rozehnání z důležité komunikace města, kterou blokovali.
‚Uzurpátor‘ Maduro oficiálně zahájil druhé období na postu prezidenta Venezuely |
Druhý muž Madurovy socialistické strany Diosdado Cabello vyzval stoupence vlády, aby se shromáždili před prezidentským palácem. Mají tak podle něj chránit Madura před konspirací k jeho svržení vedenou Spojenými státy.
Maduro zahájil další funkční období 10. ledna, ale opozice i mnohé země regionu jeho legitimitu neuznávají. Šestapadesátiletý levicový politik je u moci od března 2013 a od té doby se v zemi konala řada manifestací za demokratické volby a řada protestů proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika.
Demonstrace se v Caracasu a dalších městech - a to i ve čtvrtích považovaných za bašty přívrženců vlády - konaly už v úterý večer. Podle informací nevládních organizací a policie během nich zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.