Jak novinářům po summitu EU v Bruselu řekl jeho předseda Donald Tusk, je právě jednota sedmadvacítky jedinou cestou k dosažení konečné dohody. Případná snaha Británie využívat rozdílů mezi zeměmi by podle něj byla jen iluzí.
Pouhé čtyři minuty tak podle Tuska stačily prezidentům a premiérům sedmadvacítky, aby přijali text příslušných politických pokynů k jednání. Na jejich základě nyní Evropská komise 3. května předloží konkrétní směrnice pro vyjednávací tým EU vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem. Sobotní mimořádný summit byl prvním formálním setkáním hlav států a vlád sedmadvaceti zbývajících zemí EU poté, co Británie před měsícem oficiálně oznámila svůj záměr z unie odejít.
Začínající dvouletá vyjednávání, která fakticky odstartují v polovině června po britských volbách, by měla vyústit v odchod Británie z bloku na jaře roku 2019.
Prioritou číslo jedna je pro evropské země ochrana práv občanů EU v Británii a naopak. V Británii jsou podle odhadů asi tři miliony lidí z jiných zemí unie, zatímco v EU žije více než milion občanů Británie.
Tusk na tiskové konferenci prohlásil, že Evropa v této věci čeká z britské strany „seriózní návrh“, pak bude prý možné dohody dosáhnout velmi rychle.
Odsouhlasený dokument konkrétně zmiňuje potřebu dohody na vzájemných zárukách, které mají být „účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní a musejí zahrnovat právo získat trvalý pobyt po dosažení pěti let nepřetržitého legálního pobytu“. Tato práva musejí být podle pozice EU zajišťována hladkými a jednoduchými administrativními postupy. Evropská komise má podle Tuska už nyní k dispozici podrobný seznam toho, co by měla britská strana zaručit.
„Jsou tací, kteří nechtějí platit ani o penci víc - a tací, kteří se ani pence nechtějí vzdát,“ poznamenal Juncker, který ve středu spolu s Barnierem večeřel s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Británie by také podle něj měla přestat se svým nynějším blokováním rozhovorů o změnách v unijním rozpočtu.
Zásadní je pro evropské země také rychlá dohoda na finančním vyrovnání. Británie musí podle EU dodržet všechny své závazky, které na sebe v tomto ohledu jako členská země unie vzala. Tedy vše, s čím souhlasila v rámci stávajícího víceletého finančního rámce do roku 2020, a také závazky plynoucí z její účasti v Evropské investiční bance (EIB) a nejrůznějších nástrojích a fondech unijní politiky.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky, který připomněl také otázku právní kontinuity, bude těžiště první fáze jednání EU s Brity od června do listopadu. Unie předpokládá, že pokud se v nich podaří dosáhnout „dostatečného pokroku“ - což by měl na podzim potvrdit summit EU na návrh Evropské komise - bude možné začít jednání o nové podobě vzájemných vztahů. Merkelová dnes připomněla potřebu trvající úzké spolupráce v oblastech od hospodářství přes školství po obranu a bezpečnost.
Německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po summitu řekla, že přesná částka zatím zmíněna vůbec nebyla. Média spekulují až o 60 miliardách eur (1,6 bilionu Kč). Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připustil, že ohledně finančního vyrovnání budou jednání tvrdá.
„Jsou tací, kteří nechtějí platit ani o penci víc - a tací, kteří se ani pence nechtějí vzdát,“ poznamenal Juncker, který ve středu spolu s Barnierem večeřel s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Británie by také podle něj měla přestat se svým nynějším blokováním rozhovorů o změnách v unijním rozpočtu.
Evropská komise by v červnu na summitu EU měla představit konkrétní postup přesídlení dvou unijních agentur, které nyní sídlí v Británii. Novinářům to po summitu EU k brexitu řekl premiér Bohuslav Sobotka. Česká republika má zájem o Evropský bankovní úřad (EBA), Slovensko se uchází o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA).
„Měli bychom dostat návrh kritérií a harmonogramu, podle kterého se bude postupovat,“ uvedl český premiér. Poté, co bude postup rozhodování takto popsán, mělo by se o věci rozhodnout do konce roku 2017. To by umožnilo dostatečně připravit přesun obou institucí do jara 2019, kdy Británie z EU vystoupí.
Podle Sobotky bylo na dnešním summitu evidentní, že konkurence zájemců bude silná. O EBA kromě České republiky usilují také Lucemburčané, kteří tvrdí, že na umístění úřadu mají právní nárok. „Budeme velmi dobře muset promyslet naši strategii,“ poznamenal Sobotka.