Časopis Scientific American informuje o mezinárodním projektu International Tundra Experiment, který koordinuje University of British Columbia. Pokusy ve více než deseti zemích za polárním kruhem odhalily, že zvýšení teploty o jeden až tři stupně podporuje růst křovin a trav na úkor mechů a lišejníků. Další pozorování naznačují, že dřeviny budou putovat na sever a obsadí i místa vyhrazená dosud bylinám.
„Výsledky záleží na tom, kde je takový skleníček umístěn, jaká je tam zásobárna druhů,“ komentuje závěry mezinárodního projektu docentka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Sama se s kolegy věnuje podobným pokusům s otevřenými skleníčky na Špicberkách.
Na sibiřskou a kanadskou tundru, která je propojena s kontinentem, mohou při oteplení snáz doputovat náročnější rostliny z jižnějších oblastí. Na izolovaných ostrovech, jako jsou Špicberky, budou proto změny méně výrazné.
Není kam utéct „Obecně platí, že pokud rostlinám zlepšíte podmínky, tedy přidáte jim CO2 nebo zvýšíte teplotu, budou rády. Každý druh na to ale zareaguje trochu jinak. Lišejníky i mechy zrychlí svůj růst, ale trávy nebo listnaté keříky také. Protože jsou větší, logicky mechy a lišejníky zastíní a samy mají z nových podmínek větší prospěch,“ vysvětluje Jitka Klimešová.
Totéž platí také o dalších rostlinách - k severu budou postupovat invazivní druhy, pro které tam přestane být příliš zima a nových podmínek budou schopny využít lépe než rostliny, které tam dosud vegetovaly.
Česká botanička se shoduje s autory zahraniční studie v tom, že vyšší teplota na první pohled paradoxně sníží celkovou biodiverzitu - přestože se do polárních oblastí dostanou nové druhy.
„Představme si to tak, že se všechna vegetační pásma posunou na sever. Jedno pásmo, to nejsevernější, ale nebude mít kam ustoupit, protože dál na severu už je oceán. Některé druhy se sice udrží na skalkách nebo na ostrovech, ale postupně bude vývoj směřovat k jejich vyhynutí, i když to nebude nijak rychlý proces,“ uzavírá docentka Jitka Klimešová.
