Mohl se jím totiž stát po 250 hodinách vysokoškolského kurzu celoživotního vzdělávání. To na řadě škol znamená dva týdny osmihodinových bloků výuky plus dva týdny praxe.
Novinku zavádí novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou ve středu schválila vláda a míří do parlamentu. Nyní musí student získat titul v magisterském programu speciální pedagogika. Nově by ale matikáři, vychovateli či učitelce mateřské školky - tedy komukoli s pedagogickým vzděláním - stačilo jen absolvovat kurz. Titul by za to nebyl, ale povolení práci dělat ano.
Povinných 250 hodin
"Těch 250 hodin je směšných. Víte, co byli adékáři? Absolventi dělnických kurzů, měli jsme za dva roky třeba právníky," řekl LN Boris Titzl z katedry speciální pedagogiky UK. Hrozilo by podle něj, že pedagog dítěti ublíží z neznalosti.
Podle ministerstva školství je současný zákon příliš striktní. "Po diskusích převážil názor, že programy celoživotního vzdělání zaměřené na speciální pedagogiku jsou kvalitní a dostatečně absolventy na práci připraví," uvedl Michal Trunda, který na novele pracoval.
PRAXE BEZ KVALIFIKACEŘada kantorů naráží na problém, že mají praxi, ale nemají potřebnou kvalifikaci. Podle údajů z loňského roku učí na českých školách 13 procent učitelů bez potřebného vzdělání. Dodělat si ho musí do roku 2014 a novela o pedagogických pracovnících, která se zanedlouho dostane na stůl poslancům, zmírňuje striktní požadavky na kvalifikaci učitelů. Mimo jiné zvyšuje prostupnost mezi jednotlivými kategoriemi pedagogů, například po vystudování učitelství pro první stupeň základní školy můžou učitelky pracovat jako kvalifikovaná síla i v mateřské škole. |
Pedagogickým fakultám podle zjištění LN novela vadí, nahlas ji ale nekritizují. Celoživotní vzdělání si totiž student musí hradit sám, což bude pro fakulty vítaný příjem. Za 250 hodin zaplatí až 30 tisíc.
Zádrhelem může být podle odborníků i to, že kvalita programů celoživotního vzdělávání se hůř kontroluje než kvalita magisterských oborů, na které dohlíží akreditační komise.
"Celoživotní vzdělávání je oblast, která je mnohem méně kontrolovatelná, a to jak po stránce kvality, tak kvalifikace vyučujících. Problém je i s výstupy, my máme státní závěrečné zkoušky a obhajobu závěrečné práce, v celoživotním vzdělávání tyto věci odpadají nebo jsou popsány relativně vágně," upozorňuje vedoucí katedry speciální pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové Tibor Vojtko.
Podle Vojtka by bylo ideální, kdyby si 250 hodin "odkroutil" každý pedagog, aby měl alespoň minimum znalostí o speciální pedagogice. V běžných školách totiž učitelé na žáky s různými problémy narážejí čím dál tím častěji.
"Pokud by to ale měl být vrchol kvalifikace, tak je to strašně málo. Kdyby se toto dozvěděl profesor Sovák, jeden z nestorů speciální pedagogiky, tak by se hodně divil," dodal Vojtko. Speciální pedagog se může specializovat například na poruchy učení, mentální postižení či poruchy řeči.
ZA LOGOPEDY SI PŘIPLATÍME |
Ředitel Základní logopedické školy v Měcholupech a zároveň šéf Asociace logopedů ve školství Alexandr Bednář připomíná, že je vždy na řediteli, koho přijme. "Dokážu si představit, že tito absolventi budou učit na škole, ale ne, že budou působit ve speciálních pedagogických centrech," uvedl Bednář s tím, že ale v řadě případů hraje větší roli praxe než vzdělání.
