Přestože je země jedním z hlavních mezinárodních dárců poskytujících finance pro uprchlíky, Tokio se zdráhá uvolnit svou migrační politiku. Na tomto postoji nic nemění ani to, že japonská populace stárne a zmenšuje se i místní pracovní síla.
Podle japonského ministerstva spravedlnosti se počet žadatelů o azyl v posledních letech zvyšuje, neboť lidé využívají systém, který umožňuje žadatelům s platným vízem v zemi pracovat, zatímco úřady jejich žádost vyřizují.
V Japonsku žije komunita Korejců věrná KLDR, totalitní ideologii předávají dětem |
Čtvrtinu z loňských 19 628 žadatelů o azyl tvořili Filipínci, následovaní Vietnamci a lidmi ze Srí Lanky. Z 20 osob, jejichž žádosti úřady vyhověly, je pět Egypťanů, pět Syřanů a dva Afghánci. Podrobnosti o zbylých osmi žadatelích japonští činitelé údajně z bezpečnostních důvodů odmítli poskytnout.
„Dvacet lidí je příliš málo. Na základě našich zkušeností s podporou uprchlíků si myslím, že by mělo být přijato více lidí,“ uvedla Eri Išikawaová z japonské asociace pro uprchlíky.
Země je kvůli své migrační politice často terčem kritiky od mezinárodních organizací na ochranu lidských práv. V roce 2016 poskytlo Japonsko na podporu uprchlíků 152 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč), přijalo však jen 28 azylantů.
