Votava z vězení: Než mě lovci lebek unesli, měl jsem šťastnou rodinu

Na otázky odpovídal Votava z vazební věznice na Pankráci korespondenčně, a proto nebylo možné reagovat na jeho odpovědi a pokládat doplňující dotazy, které by korigovaly jeho verzi.

Lidovky.cz: Proč jste se vzdal českého občanství a ponechal si pouze dominikánské?
O české občanství jsem přišel díky paradoxu českého zákona, kdy při získání druhého formou naturalizace přicházíte o české. V současné době uvažuji, že bych opět požádal o české občanství, ale ještě to budu konzultovat s mým právním zástupcem (Jaroslav Ortman, pozn. red.).

Lidovky.cz: V Dominikánské republice máte rodinu? Jak jste žil? Čím jste se živil?
V Dominikánské republice jsem založil krásnou rodinu, mám dvě děti, kterým je pět a tři roky. S nimi jsem prožíval nejkrásnější chvíle svého života. Má paní je neskutečně přátelská, milující a vzorná matka. Pracovala přes deset let pro Červený kříž, poznala desítky rizikových zemí.
Pracoval jsem v bance, nežil jsem si nad poměry, nejsem žádný miliardář ani milionář, ale peníze byly na to, abych mohl slušně žít, platil dětem školu. Například jsem také platil chudým studentům vzdělání, což představovalo okolo 2000 pesos měsíčně (zhruba 1000 korun). Takových studentů jsem měl třicet. Všechny jsem osobně znal, scházel se s nimi, povídal, naslouchal jejich problémům. Moc mě nyní trápí, že těchto třicet mladých lidí nedostuduje.

Lidovky.cz Znal jste se s ostatními Čechy, kteří podle policie tvořili v Dominikánské republice komunitu, už z Česka?
Záleží, čím myslíte slovo "komunita". Pokud si pod tím představuji, že jsme žili spolu a dělili se o jídlo a prostředky, pak vás musím zklamat. Dominikánskou republiku znám 12 let. Posledních deset let jsem tam žil. Nikoho z těch, které jsem tam poznal, jsem neznal z Česka nebo z jiné země. Kromě dvou zaměstnanců v bance, kteří tam byli pozváni na práci v rámci pracovně-právního vztahu, a pracují tam dodnes.

Lidovky.cz: Jaké byly vaše vztahy? Přátelské nebo čistě obchodní?
Z těch, co byli zadrženi, jsem znal relativně dobře jenom dva, ostatní jsem poznal jen náhodou a nestýkal jsem se s nimi.

Lidovky.cz: Znáte se osobně se všemi, kteří byli zadrženi v Dominikánské republice?
S těma dvěma mne nepojí osobní zájmy, jen půjčka, kterou jim banka, kde pracuji, poskytla. Osobně jsem si držel lidi od těla, po zkušenostech, co mám, moc nevěřím lidem. Žádná komunita tedy neexistovala, neboť jsme se nescházeli, jak policie nepravdivě tvrdí.

Lidovky.cz: Tvrdíte o sobě, že jste byl členem české rozvědky. Máte nějaké důkazy, které by toto tvrzení doložily?
Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že jsem byl členem nebo zaměstnancem rozvědky. Pravda je, že od roku 1998 jsem UZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace, pozn. red.) pomohl s řadou věcí, kdy za UZSI vystupoval Karel Randák, tehdy pod krycím jménem Karel Musil. O tom, že tato spolupráce existovala, jsem ostatně věrohodně přesvědčil i soud a svědci i z UZSI to před soudem potvrdili. Písemné důkazy jsem také předložil.

Lidovky.cz: Rok poté, co vás soud pravomocně odsoudil, na vás byl vydán evropský i mezinárodní zatykač. Proč jste do vězení nenastoupil?
Proč jsem nenastoupil do výkonu trestu po odsouzení? Je to ze dvou důvodů: prvním je můj zdravotní stav, utrpěl jsem úraz a nebyl jsem schopen nástupu, což bylo potvrzeno i soudním znalcem. Prodělával jsem řadu úkonů, naposledy před čtyřmi měsíci rekonstrukci chrupu, kdy jsem skončil se 40 stehy a tři neděle strávil v nemocnici. V následujících dnech jsem měl nastoupit na další chirurgické úkony. Docházel jsem na rehabilitaci páteře, neboť jsem měl poškozené obratle c4 a c5, poškození mi tlačí na nervová zakončení a dost často mi ochrne tělo nebo jeho části. Lékaři měli také podezření na rakovinový nádor v oblasti břicha ve velikosti tenisového míčku. Dnes tuto skutečnost potvrdil ošetřující lékař v nemocnici na Pankráci. Trpím silnou agresivní formou lupénky, která, když nebude léčena, tak mi přivodí nenávratné poškození zdraví.
Druhým aspektem je skutečnost, že jsem chtěl realizovat dovolání nebo ústavní stížnost a rovněž obnovu procesu... vlastním celou sérii dokumentů, které přímo hovoří o ovlivnění mého případu nastrčením falešných svědků, ale i řadu dalších skutečností.

Lidovky.cz: Mohl byste popsat policejní zásah, díky němuž jste nyní ve vazbě? Jednalo se o zásah dominikánského Interpolu, který od cca 20.10. zatýkal na objednávku Policie ČR. Moje zatčení probíhalo klidně. Představil se mi pán, že je z Interpolu a zda-li bych ho následoval, já souhlasil a jeho vozem jsme dorazili do budovy Interpolu v Santo Dominco. To byla sobota 27. října. Tam již byli čtyři Češi. V noci byla ještě přivedena jedna zadržená Češka a další Češi. Tím korektnost končí, neboť někteří byli zadržení týden, byla jim odpírána strava, pití, spánek i přístup advokáta. Já jsem občan Dominikánské republiky, tedy jediný způsob, jak jsem mohl legálně opustit mou vlast, bylo vydání mé osoby dominikánským soudem, a to se nestalo. Já byl unesen, tak jak to správně říká JUDr. Ortman, že Česká republika spáchala organizovaným způsobem únos osoby, tedy státem podporovaný únos. Tato kauza bude mít mezinárodní dopad, neboť není normální, aby členský stát EU unášel osoby a ještě se s tím veřejně chlubil v televizi a novinách.

Lidovky.cz: Policie prý měla sebou svého informátora, díky kterému zadržela více lidí. Víte o koho jde?
Ano, vím. Ale nebudu to říkat do novin, kdo jím je.

Lidovky.cz: Co si myslíte o tvrzení policie, že jste prý členem až dvacetičlenného gangu, který měl na svědomí i násilné trestné činy?
Skutečně nevím, co k tomu říci, ta informace mi přijde natolik virtuální a pověst poškozující, že skutečně nevím, jak na ni slušně reagovat. Především, nikdy v životě jsem nebyl členem žádného gangu nebo zločinecké skupiny, držím si obecně lidi od těla. Patří to k povaze mé práce - živím se registrací firem a později prací pro banky, je to směšné. S žádným gangem nebo skupinou jsem nikdy nespolupracoval ani nikoho takového neznám. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem žil v Dominikánské republice, se dá lehce prokázat, že jsem s nikým nekomunikoval, ani jsem s nikým nebyl ve spojení.