Až dodatečně jsem se dozvěděl, že Lukáš Bauer v závěru skiatlonu spadl. Což vysvětluje jeho náhlou ztrátu kontaktu. V první chvíli jsem se totiž sám sebe ptal - proboha, co tam dělal...?
Už dopředu jsem se domníval, že právě skiatlon je jediný závod, kde Lukáš nebude mít medaili. Na padesátku má daleko větší šanci. Řekl bych, že Lukáš čekal od první klasické části při skiatlonu víc. Chtěl sice jet, ale podmínky byly na klasiku hrozně těžký. I proto ostatní neutrhl. Zdálo se mi také, že mu nejely optimálně lyže.
Jenže Lukáš se nikdy nevymlouvá. Závod hodnotil pozitivně, ale třeba také neřekne pokaždé úplně všechno, co má hlavě...
Vypadalo to, že trochu zbytečně plýtval silami. Až se mi chtělo zavolat bráchovi (reprezentační trenér Miroslav Petrásek) a říct mu, ať Lukáše z tý špice stáhne. Na druhou stranu ale asi Lukáš musel vědět, co dělá. Jel relativně v pohodě, ale vypadalo to, že se při klasice lehce utahal, a trochu mu pak chyběla jiskra.
Skiatlon ve Whistleru byl ale takový zvláštní, nic mě na něm moc nenadchlo. Pro mě tyhle závody s hromadným startem ztrácejí v poslední době poněkud pointu, dramatičnost. Jejich průběh totiž bývá monotónní, teoreticky se při nich kromě pádů nic moc neděje...
V sobotu se cosi začalo dít až v předposledním okruhu skejtové části a pak kilák před cílem. Jinak - nuda v Brně...!
O autorovi| MARTIN PETRÁSEK, Autor je držitel bronzové medaile z MS v Lahti (1989) ze závodu štafet.
