Pokud to jde, chodím do kanceláře neformálně oblečený. Oblek i kravata však musí být stále ve skříni v pohotovosti. Člověk nikdy neví. Odpoledne pak vyřídím všechny spisy, které mi týden zanechal na stole.
ČAPEK: Konečně pátek? Ideálem je pánská vyjížďka na kole nebo návrhy komponentů |
Některé jsem nestihl, na některé se musím více soustředit a v kolotoči schůzek, jednání a telefonátu na ne v předchozích dnech nebyl čas. Vyřídím poslední papír a začínám pozvolna zpomalovat tempo těla i mozku. Vetšinou se mi to povede až tak dokonale, že doma usnu v oblíbeném rozvrzaném kresle, dřív než moje malé dcery.
Konečně mrzne. Už to vypadalo, že celá zima bude na blátě. Konečně nám tedy zamrzl náš vesnický rybník a bude se bruslit. Tedy bruslit budou dcery Saša a Míša. Já jako sportovec teoretik budu zasvěceně radit, jak se to má správně dělat. Zatím je otcovská autorita veliká a jsou přesvědčené, že tatínek vše ví a umí nejlépe.
Uvědomuji si, že taková bezmezná důvěra již dlouho nevydrží, a tak si ty obdivné oči musím co nejvíce užít. Před bruslením je však potřeba nabrat energii a naplnit břicha. V sobotu dopoledne tedy vařím, vetšinou českou klasiku.
ŠKEŘÍK: Konečně pátek? Dám si vyjížďku na motorce a spánek |
Večer pak přichází rituál domácího dětského kina. S dětmi pod deku a jednou týdne povolené chipsy nebo popcorn. Holky si to užívají a já si rozšiřuji obzory u animovaných filmu. Musím říct, že jsou někdy docela vtipné. Jak dcery, tak filmy.
Konečně neděle. Manželka půjde s dcerami do kostela a já si tak užiji hodinku lenošení v posteli navíc. Nikdo po mne neskáče, ani mne netahá za palec u nohy, ať už vstávám. Půjdu jim naproti a cestou domů si dáme oběd a zhřešíme v cukrárně. Odpoledne pak připomene, že víkend pomalu končí. Návrat do školních let – zkontrolovat úkoly. S manželkou probrat logistiku následujícího týdne, srovnat si myšlenky a úkoly pro nadcházející týden. Nastavit budík na šestou hodinu ranní…
