Jak je u někdejšího enfant terrible francouzské kinematografie časté, divák se ocitá rázem v ději. Kratičký úvod spočívá v tom, že se milenecký pár třicátníků předávkuje heroinem v luxusním pařížském bytě. Muž Louis zemře, žena Mousse přežije. Je těhotná. Louisova rodina chce, aby šla na potrat. Ona místo toho uteče do venkovského domku v Baskicku. Přijede tam za ní Louisův bratr Paul.
Na Ozonovi scenáristovi je skvělé, že věci zbytečně nevysvětluje. Ozon režisér lakonismus scénáře perfektně rozvede do scén. Ty jsou krátké, oddělené ostrými eliptickými střihy. Nikde žádný balast, jen dva tři lidé v tvrdém nepřikrašlujícím světle a jejich vzájemné interakce, umožňující divákovi dnes vzácný luxus domýšlet si věci sám.
Proč Paul za Mousse přijel? Proč mu Mousse lže? Divákova iniciativa se vyžaduje i u méně zásadních otázek. Je krásné sledovat, jak se ti dva vzájemně zvědavě okukují na pláži. Je vzrušující domýšlet si účel postavy lehce pomatené ženy: film by dával smysl i bez ní, ale takhle si nese o tajemství víc. A pragmatismus, s jakým Ozon vypráví o věcech tak zásadních, jako je láska, život a smrt, vyvažuje přítomnost moře coby určitého horizontu, na němž se lidské životy jeví.
Scénář nepatří k filmařovým nejhlubším: je to spíš „jen“ skica než hotová studie. Ale Ozonova režie zůstává pořád mistrovská.
Útěk (Le refuge)
Francie 2009 Režie: Franćois Ozon Hrají: Isabelle Carré, Louis-Ronan Choisy, Pierre Louis-Calixte a další
