Vlna veřejných lynčů si poslední přírůstek připsala v pátek u města Bidar v provincii Karnataka, kdy bylo třicet lidí zatčeno za účast na hromadném napadení vozidla, ve kterém se nacházel Mohammed Azam a další jeho tři kamarádi poté, co se přes aplikace WhatsApp šířily zprávy o údajném pokusu o únos malých dívek. Dva z třiceti zadržených byli zadržení právě za šíření poplašných zpráv, mezi nimi i administrátor místní komunitní WhatsApp skupiny, píše server CNN.
Čtyři muži měli údajně nabídnout čokoládu kolemjdoucím dívkám, jedna z nich však začala ječet. Zpráva se rychle rozšířila po Whatsappu a pár kilometrů dál po cestě muže zastavil dvou tisícový dav lidí, který čtveřici mužů brutálně napadl. Těžce zraněné muže odvezli záchranáři do nemocnice.
Veřejné lynče se staly v Indii vážným problémem.
„Proč nabízeli čokoládu školačkám, to nevíme. Stále to prošetřujeme,“ řekl policejní komisař provincie H.R. Mahadev. Ke spontánním davovým akcím se vyjádřil i úřad premiéra provincie Karnataka, který bleskové lidové soudy odsoudil.
„Pachatele je nutné rychle potrestat. Naléháme na lidi, aby nedbali na klepy a nebrali zákon to vlastních rukou. Podezřelou aktivitu raději nahlaste policii,“ prohlásil zástupce premiéra G. Paramešvara.
Kampaň proti fake new rozjel i sám WhatsApp
Bojovat proti šíření falešných zpráv mezi svými uživateli v Indii se rozhodl i sám poskytoval služby, společnost WhatsApp, která byla „zděšena tímto příšerným násilím“. Vývojáři komunikační aplikace si zaplatili celostránkové reklamy v předních anglicky i hindsky psaných novinách, aby uživatele své aplikace upozornili na možná příkoří sdílení neověřených zpráv.
Indická policie našla 10 oběšených členů jedné rodiny, čekala je svatba |
„Z falešných zpráv se často stávají virální. Ale jen proto, že je zpráva masivně sdílená, neznamená, že je pravdivá,“ sděluje čtenářům jedna z reklam. Kampaň WhatsApp odstartoval po incidentu z prvního července, kdy dav tří tisíc lidí zlynčoval v provincii Maharaštra zlynčoval pět chudých zemědělců poté, co vystoupili z autobusu. Hojně sdílená falešná zpráva, která telefony místních kolovala až deset dní, je totiž označila za pachatele nedávného únosu dětí.
Kvůli jinému případu z osmého června zemřeli dva muži poté, co se po aplikaci rozšířila zpráva, že ve svém černém SUV vezou unesené dítě. Dav je z auta vytáhl a ubil k smrti.
‚Smrt násilníkovi’. Indií otřásá znásilnění malé dívky, lidé žádají pachatelovu smrt |
Život transgender ženy si vyžádal incident ve městě Hajdarábád, ve kterém byla označena za pašeračku unesených dětí. Kvůli hromadně sdíleným zprávám místní totiž věřili, že transgender osoby byly odpovědné za unášení jejich dětí. Dalším třem lidem způsobil dav těžká zranění.
Ačkoli lidové lynče jsou rozhodně unáhlené a tragické činy, lidé se únosů děti v Indii bojí oprávněně. Podle expertů jsou ročně mezi provinciemi nebo pryč z Indie propašovány miliony žen a dětí. Děti jsou také unášeny, aby nuceně pracovaly v dolech a na farmách.
