Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Má první zkušenost s českým vínem byla divná, říká světový znalec vín Hugh Johnson

Jídlo

  6:00
PRAHA - Ve světě vína je jen málo jmen rovných tomu jeho. Britský autor Hugh Johnson píše už přes padesát let o víně a je autorem mnoha bestsellerů, které pomohly dostat kouzelná zákoutí vinařského odvětví do hledáčku pozornosti běžných lidí. „Mám daleko k tomu, abych hledal nejlepší lahve, víc mě zajímá, co kde lidé pijí po hospodách a vinárnách,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Britský znalec vín se snaží více popularizovat tokajská vína. foto: Milan Marenčák

Hugh Johnson navštívil v uplynulém týdnu Prahy, aby tu poprvé vystoupil na degustačním setkání, které se uskutečnilo 11. října v hotelu Four Seasons na Starém městě. Britský znalec vín spojil ochutnávku vybraných, převážně českých, vín s degustačním menu šéfkuchaře restaurace Cotto Crudo Leonardem Di Clemente.

Lidovky.cz Omluvte mé ignorantství, ale proč by se lidé měli zajímat o víno?
Není to žádná povinnost, ale rozhodně přicházejí o hodně, pokud se nezajímají. To je asi má jediná odpověď. 

Hugh johnson

Své první řádky o víně publikoval pro Cambridge Univerzity Wine and Food Society.

Po škole psal pro časopis Vogue a House&Garden. Později začal o víně psát pro The Sunday Times.

Kniha The World Atlas of Wine vydaná v roce 1971 se stala okamžitým bestsellerem, dodnes se jí prodaly čtyři miliony kusů.

V roce 1990 spoluzaložil společnost Royal Tokaji Wine Company, která má znovu zpopularizovat tokajská vína.

Od roku 1977 vydává Pocket Wine Book, malý přehled vinařského světa, který vychází každý rok. Ročně se ho prodá okolo 100 tisíc kusů.

Hugh Johnson představil hostům ochutnávky vín zajímavé párování s degustačním...

Lidovky.cz Jaké je vaše zkušenost s českými víny?
Velmi omezená. Moje první zkušenost s nimi přišla začátkem osmdesátých let a byla velmi podivná. Dělal jsem tehdy konzultanta v jedné společnosti a s jedním z jejich zákazníků jsem jel do Bulharska. Koncem sedmdesátých let jsme totiž z Bulharska kupovali výborný Cabernet Sauvignon, který byl neuvěřitelně levný a my ho mohli doma prodávat v ohromných kvantech. Jenže tehdy bylo extrémně složité sehnat kamioňáka, který bude ochotný jet pro víno do Bulharska. Museli totiž projet asi pěti zeměmi socialistického bloku a bylo s tím hrozně papírování.
Tou dobou ale někomu došlo, že arabské země v zálivu zrovna začaly utrácet peníze za všechnu tu prodanou ropu a začaly se rozvíjet. Především „objevily“ koupelny a záchody a začaly je ve velkém dovážet. A tak jsme jim říkali, ať jenom zahnou doprava po cestě zpátky, a naberou nám víno v Bulharsku. Každopádně jsme s tím klientem jeli do Bulharska, bylo to právě přes Československo. Cestou jsme si uvědomili, že nevíme nic o místním vínu. Tak jsme tu zkontaktovali místní ministerstvo a ptali se, jestli můžeme navštívit nějaké vinice a oni řekli, že můžeme. Tak jsme zůstali přes noc v Brně v jednom hotelu, kam nám zástupce z ministerstva přinesl nějaká vína na ochutnání. Přišla nám vážně zajímavá. Z rozhovoru jsme pochopili, že nás ráno má vyzvednout někdo, kdo nás vezme na vinice. A tak jsme čekali a čekali, ale nikdo se neukázal. Tak jsme nasedli do auta a prostě jeli krajinou hledajíce nějaké vinice. Jeli jsme celkem dlouho, po takové, asi armádní, dálnici nebo něčem podobném, naše auto tam bylo jediné. A opravdu jsme vinice našli, octli jsme se totiž u Znojma. Nerozuměli jsme ani slovo česky. Dostal jsem nápad, že pokud dojdeme do místní školy, bude tam snad někdo, kdo se s námi domluví. Měli jsme štěstí, byl tak někdo, kdo uměl francouzsky a tak jsme se domluvili. Úplnou náhodou jsme se dostali k ženě, jejíž matka pracovala v nějakém vinařském podniku. A tak jsme ochutnali Sauvignon Blanc přímo ze sudu a říkáme si: „To je fantastické!“. Tak jsme to začali kupovat a roky to prodávali v Anglii. A později přišlo pochopitelně i pivo.

Lidovky.cz Ve své knize máte země střední Evropy pohromadě. Mají jejich vína něco společného?
Popravdě si nemyslím. Řekl bych, že jistý rakouský pocit možná dostanete u českých vín. Myslím, že Maďarsko a Slovensko mají do vín jistou společnou tradici, ale třeba Rumunsko je už kompletně odlišné, Bulharsko stejně tak. Nevidím nic, co by pro tento region bylo úplně typické. Vy ano?

Víno bylo to, co pomohlo Hugh Johnsona odlišit od jeho kolegyní, když začínal v...
Britský znalec vín se snaží více popularizovat tokajská vína.

Lidovky.cz Například pro cizince mohou země střední Evropy vypadat velmi podobně, ale pro experta na víno je to očividně úplně jinak. To je fascinující.
Ano, to je. Ale víte, třeba Rumunsko má úžasnou vinařskou tradici, v téhle perspektivě je to skoro atlantická země. Když se totiž podíváte na literaturu o rumunských vínech, většina z ní je francouzsky. Bulharsko jako slovanská země naopak žádné takové kořeny nemá. Je trochu nudné, dlouho to byla turecká država. Historie hraje v těchto záležitostech velkou roli.

Lidovky.cz Existuje něco jako vinařský turismus? Cestují lidé za dobrým vínem?
Nemyslím, že si mnoho lidí plánuje své cesty podle vína. Cestovní kanceláře by to tak mohly snadno udělat, ale to by bylo jen pro skutečně malou skupinu lidí. Na druhou stranu ale chtějí lidé ochutnat vše lokální, co může jejich dovolenková destinace nabídnout.

Degustační menu a vína

  • Ústřice & Mango, yuzu sojová omáčka
    Šampaňské Louis Roederer
  • Vejce Onsen, bramborový krém, hříbky, pesto z černých lanýžů
    Sauvignon od vinařství Gala
  • Dýňové ravioly, sýr s modrou plísní, fíkový kompot
    Veltlínské zelený od vinařství Prager
  • Mléčná telecí svíčková, kachní foie gras, houbové pyré s černými lanýži
    Pinot Noir od vinařství Springer
  • Rigó Jancsi čokoládový dort, cassis sorbet
    Tokajské 2013 od The Royal Tokaji Wine Company

Lidovky.cz Během ochutnávek jste k vínům přiřazoval různé typy lidí. Co vám víno řekne o zemi ve které se vyrábí?
Když budu cynický, tak zda je v té zemi čisto nebo není. Jakmile se o tom vínu něco dozvíte, pak možná ano, ale na první ochutnávku určitě ne. Já se velmi zajímám o běžná vína, vína která pijí lidé z té země každý den. Mám daleko k tomu, abych hledal nejlepší lahve, víc mě zajímá, co kde lidé pijí po hospodách a vinárnách.

Lidovky.cz To je zajímavé. Ochutnávání vín a vůbec „vysoká“ vinařská kultura má občas nálepku nóbl kratochvíle bohatých vrstev...
Ta nálepka mě velice mrzí, protože to může spoustu lidí odradit. Celé je to také často podvod, kvalita některých vín prostě neodpovídá cenám, které si za ně účtují. Vnitřně mě zajímají hlavně vína, která může pít každý. Což může trochu nudné, ale také to může silný zážitek, kdy si řeknete: „To je dobré, to bych klidně mohl pít dál.“ Třeba ve středu večer jsme byli v pražském Cafe Savoy, kde jsem našel víno s označení „české zemské víno“(zemská vína mohou být vyrobena pouze z hroznů vypěstovaných na území ČR, je to přívlastek s nejnižší cukernatostí – pozn.red.). To jsem musel ochutnat a ukázalo se, že je naprosto výborné. Což bych do vína s takovým označením nikdy neřekl.

Lidovky.cz Jaké jsou nyní ve vinařství globální trendy?
Nějaké by tu byly. Před časem tu byl trend nasazený Robertem Parkerem (známý americký recenzent vína – pozn.red.), který propagoval těžká, kožená červená vína, často zrající v dubových sudech. Bylo to až absurdní, bojoval jsem proti tomu roky. Psal jsem, že je to do určité míry klam. Nyní se to zase směřuje k co nejvíce vyváženým vínům, méně dubu, což je ve skutečnosti mnohem těžší. V Británii teď například pijeme hodně australského vína a tam už dub skoro vůbec nepoužívají a upínají se k modernějším postupům. Někteří z nich jdou ale tak daleko, že dělají vína téměř bez chuti, taková hubená. Kritikové totiž píší, že jsou ta vína moc silná a oni tak dělají hubenější a hubenější. To je zase další špatný přístup. Vyváženost a prostřední cesta je tedy podle mě ta nejlepší. Nechci ani nevýrazná vína bez chutí, ale nechci ani příliš silná vína.

Ústřice s magnem a yuzu sojovou omáčkou byla první chod degustačního menu...

Lidovky.cz Existují regiony, které nejsou s vínem příliš spojované, ale v budoucnu by se na mapě nejlepších vinařů mohly objevit?
Určitě Čína. Mluví se o Africe, ale třeba v Jihoafrické republice dělají skvělá vína už delší dobu. Samozřejmě že země jako Čína budou schopny udělat dobrá vína, je to koneckonců otázka technologie. Pořád ale platí, že jestli chcete víno jako Chateau Lafite (jedna z nejlépe hodnocených vinných oblastí, nachází se v okolí Bordeaux ve Francii – pozn.red.), nejlepší způsob je jít a koupit si lahev Chateau Lafite. Pokud chcete víno, které chutná podobně jako Chateau Lafite, rozhodně to uděláte z Cabernetu Sauvignon, rozhodně použijete sudy z francouzského dubu, pak už musíte mít jen správně zralé hrozny. To v Číně dokážou. Nepřijde mi ale příliš vzrušující ochutnávat něco, co je dobrou napodobeninou něčeho jiného.

Lidovky.cz Jak se změnil vinařský průmysl v posledních padesáti letech?
Změnilo se téměř vše. Především pak technologie. Musíme si uvědomit, že víno tu bylo po tisíciletí, než se někomu vůbec podařilo zjistit, co je to kvašení. A to se bavíme o konci devatenáctého století, kdy na to vlastně přišel Louis Pasteur. Teď už známe každý jednotlivý element toho procesu, což neznamená, že jsou ta vína nutně lepší, ale je to bezpečnější. Myslím, že jeden z největších vlivů má dnes generační výměna. Starší generace dělaly víno tak, jak se naučily od svých rodičů a prarodičů a tak dále. Ty současné generace jsou často první, které studovaly na vysokých školách. Navíc ještě cestovaly po světě, navštívily třeba Nový Zéland a zcela jim to změnilo pohled na víno.

Víno bylo to, co pomohlo Hugh Johnsona odlišit od jeho kolegyní, když začínal v...

Lidovky.cz Jak na to starší generace reagují?
Lidé dokážou být v tomto velcí šovinisté. Lidé v Bordeaux si ani nepřipouštějí že v Burgundsku také dělají vína, předstírají, že o tom nemají ani potuchy. Když jim dáte ochutnat nějaké skvělé víno z jiného regionu Francie, jen se ušklíbnou a říkají že „to není zas tak špatné“. Je to zkrátka hluboce zakořeněná tradice, své lokální nápady ale především nevykecají do světa. Pracují na nich a zdokonalují je, v tom je to pravé tajemství.

Sake dobývá svět i Česko. Jak se ‚rýžové víno’ vyrábí?

Lidovky.cz Existují ještě ve vinařské průmyslu věci čekající na objevení?
Ó, ano. Tak například ve Francii je takový pás kopců, kterému se říká Burgundsko. První hrozny tam vysadili Římané, ta oblast si získala reputaci, papež se kvůli tomu přestěhoval do Avignonu a nechal si odtud dovážet vína. Do hry vstoupily všechny možné faktory, od transportu, přes klima, půdu až po stav trhu. Tamní vína si budovala renomé, tradici, styl i svou cenu. A nikdo nedokáže  s naprostou jistotou říct, že toto lze dokázat je na těch pár kopcích ve Francii. Takže možnosti jsou opravdu nekonečné.

Lidovky.cz Co tedy může láhev dobrého vína nabídnout obyčejnému člověku?
Možná štěstí? Později přichází fascinace. Minimálně změnu nálady, víte, víno je droga jako spousta jiných. Víno by nebylo tím, čím je, pokud by vás lehce neomámilo, to je dosti zásadní. Každá civilizace v historii měla své drogy. Někdy to bylo třeba náboženství. Lidská duše je na taková pokušení velmi náchylná. Společnosti si jednu z takových látek přímo zabudovaly do své kultury, víno je rozhodně součástí západní kultury. Bylo to tak i v Rusku, tam ale chtěli závislost na víně v populaci snížit a tak zničili celé lány vinic. A jaká byla odpověď? Více vodky.

Lidovky.cz Vína jste na prezentaci spároval se specifickým menu. Jakou dimenzi přidává jídlo k požitku z vína?
To je těžké pojmenovat, na zcela základní úrovni stojí otázka, zda se k sobě hodí, či nehodí. Když se dostanete až k tak jemným rozdílům, jako jsme mohli během ochutnávky vyzkoušet, lze ten zážitek přirovnat k poslechu orchestru. Můžete totiž rozlišovat mezi prvními a druhými houslemi a dalšími nástroji, zvláště pokud tomu rozumíte. Je to pak velmi důležitou součástí požitku z poslechu. To neznamená, že si ale nemůžete prostě sednout dozadu a poslechnout si to celé, i když tomu nerozumíte. Je to zkrátka jistý druh analytické činnosti. Lidé milují, když mohou své znalosti někde využít.

Pro české vinařství je návštěva Hugh Johnsona velmi důležitým momentem.

Lidovky.cz Co byste doporučil člověku, který by chtěl začít psát o víně?
Tak napůl vážně bych mu poradil, aby si našel vydavatele, který mu to vydá. Víte, já jsem psavec. Přemýšlím o tom, jak nalákat čtenáře, aby si přečetli to, co napíšu. Ti, kteří nejdříve přemýšlí o tom, o čem chtějí psát, a až poté o čtenářích, se nedostanou příliš daleko. Píše ten, který chce někomu něco sdělit. Pište tak zábavně, aby si vás čtenáři našli, to je moje rada. Vědět o dané věci úplně všechno vám čtenáře nepřitáhne. Vedu podobnou nekonečnou debatu s jednou mou drahou kolegyní, která má ohromující přehled ohledně vinařského průmyslu. Ale já jí vždy říkám, že na světě je zhruba deset tisíc čtenářů, kteří chtějí vědět jednotlivé hodnoty každého vína. Pak je tam ale více než deset milionů čtenářů, kteří se chtějí čtením o víně zabavit. Kterou z těch dvou skupin chceme?

Češi se učí investovat do vína a whisky. Ojedinělý fond chce vlastnit vinici nebo palírnu v zahraničí

Lidovky.cz Máte zkušenost s vínem, která vám změnila život?
Přelomový moment asi neexistuje, vše jde postupně. Když můj první vydavatel koupil takový malý časopis o víně a jídle, udělal ze mě editora. A tak jsem musel začít hledat ty nejlepší autory v oboru a přesvědčovat je, že pro mě musí psát. Takže jsem potkal spoustu skvělých lidí z oboru. Chtěl jsem ale především napsat knihu, byl jsem přesvědčený, že víno je velice podceňované téma a má velkou budoucnost. Dostupné knížky tehdy byly buď čistě faktické nebo nostalgické. Nenašel jsem žádnou skutečně popularizující knihu pro všechny a tak jsem si řekl, že si jí musím napsat sám. Pokusil jsem se sehnat vydavatele, který by mi na knihu o víně dal nějakou zálohu, jelikož jsem kvůli ní musel cestovat po Evropě. Všude se mi hrozně divili a říkali, že vínu přece buď rozumím, nebo nerozumím! A nemusím kvůli tomu ještě cestovat. Nakonec jsem ale osvíceného vydavatele sehnal. A tak v roce 1966 vznikla má kniha nazvaná prostě Víno. Tehdy se z ní stal bestseller. To byl možná přece jen ten přelomový moment – když jsem si uvědomil, že si mohu vydělat tím, že budu psát o tom, jak je svět vína překrásný a že na něm záleží.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...