Cituje článek agentury Reuters. Jedním z důsledků brexitu budou pokusy o nějakou větší integraci jádra Evropy, pravděpodobně kolem eurozóny. Po německých volbách se očekává nějaký posun ohledně společného vládnutí v eurozóně.
Česká republika má už dlouho zkušenost například z jednání Ecofinu (jednání ministrů financí EU), kde se jenom rychle přežvýká to, co je den předtím dohodnuto v rámci euroskupiny.
Zpráva Reuters cituje ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který říká, že by to pro Českou republiku bylo výhodné. Na serveru Eurointelligence.com se ovšem domnívají, že vzhledem k tomu, že Česká republika nemá připraven žádný plán připojit se k eurozóně, vypadá to, jako když chceme koláč – v rámci anglického rčení – stále mít a jíst zároveň. Citován je i server Emerging Europe, kde se píše, že v západní Evropě začíná převládat nechuť k tomu, jak si země střední a východní Evropy pořád chtějí vybírat nějaké třešinky. Je prý možné, že systém kohezní politiky bude po roce 2020 redesignován a země, které se nebudou chtít podílet na další integraci (euro jsme povinni přijmout, jen se neříká kdy), nedosáhnou tak velkého objemu strukturálních fondů.
Česká republika chce oslovit další země, které stojí mimo euroskupinu, jako třeba Švédsko. Jenže Švédsko – i když do eurozóny také nespěchá – se v roce 2019 na rozdíl od České republiky stane alespoň členem bankovní unie.
Poznámka autora Monitoru JM: Je asi docela pravděpodobné, že realističnost uskutečnění tohoto požadavku čeští diplomaté – předtím, než vystřelili z děla – už projednali se svými partnery, především v Německu.
...
Tentýž server se zastavuje u dnešního jednání francouzského prezidenta Macrona s představiteli Rakouska, Česka a Slovenska v rakouském Salcburku. Macron chce, aby zaměstnanci vysílaní firmami měli nejen místní minimální mzdu, ale i stejné sociální benefity (cestovné, stravenky, ubytování) jako například Francouzi. Němci a Rakušané s tím prý souhlasí, ale na rozdíl od Francouzů to neříkají nahlas. Macron také žádá, aby firmy nesměly vysílat pracovníky na tři roky, ale pouze na jeden rok.
Je tu jeden důležitý postřeh. Zaměstnanci vysílaní dlouhodobě do zahraničí firmami tvoří pouhé jedno procento pracovních sil v celé EU. Makroekonomicky to nemá žádný význam, je to z Macronovy strany čistá politika. Bohužel protekcionistická politika.
...
Hlavní ideologický poradce Donalda Trumpa Steve Bannon rezignoval. Podle komentáře Gideona Rachmana pro deník Financial Times ale jeho myšlenky přežijí a bude se jim v Bílém domě nadále dařit.
Americkým liberálům se bude po Bannonovi stýskat. Prezident Trump je příliš velký ignorant, aby mohl být uspokojivým nepřítelem. Bannon plnil důležitou úlohu – génius zla, ideolog plný nenávisti, mistrovský manipulátor. Po jeho odchodu zůstane citová díra. Vzniká jakýsi zmatek. Prohráli bílí nacionalisté a tzv. alt right? Máme se přestat Trumpa bát?
Liberálové ale podle Rachmana mohou relaxovat. Hrozby, které reprezentoval Bannon, se dají shrnout jako obchodní válka, občanská válka a světová válka.
Podle průzkumů 68 procent republikánských voličů souhlasí s Trumpovým názorem, že za nepokoje v Charlottesvillu mohou stejným dílem obě strany. Takže bílá nahněvanost má hluboké a široké kořeny. Občanská válka je nepravděpodobná, ale polarizace bude narůstat a budou ji doprovázet pouliční nepokoje a domácí terorismus. Co se obchodní války týče, v Trumpově týmu pro mezinárodní obchod je stále mnoho ekonomických nacionalistů, kteří se chtějí konfrontovat především s Čínou.
A pokud jde o možnost skutečné války, ta bude s Bannonovým odchodem paradoxně narůstat. Bannon byl spíš izolacionista. Možná se utlumí válečná rétorika vůči radikálnímu islámu, ale vyostří se proti Číně a Rusku.
...
Milé čtenáře a příznivce Monitoru JM a pochopitelně i serveru Lidovky.cz a Lidových novin upozorňuji na knižní vydání výběru z mých nejzajímavějších článků uplynulých sedmi let. Kniha se jmenuje Na tříkolce mezi tanky podle životopisného rozhovoru novinářky Anastázie Harris s autorem , který publikaci uvádí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
