Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
27. března 2018 13:31 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Čtyři školy léčby eurozóny a ‚volby‘ v Egyptě

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Vlajka EU, euro (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlajka EU, euro (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA Na serveru Eurointelligence.com píší, že existují v zásadě čtyři hlavní myšlenkové školy, které navrhují různé způsoby reformy eurozóny.

1. Likvidacionistický přístup. Povolená pomoc pouze výměnou za automatickou restrukturalizaci dluhu (věřitelé bank, akcionáři bank, držitelé dluhopisů soukromých i státních přijdou o vklady a podíly na základě jasných a předem stanovených pravidel). S tímto názorem se snoubí možnost odchodu z eurozóny.

2. Renacionalizace fiskální politiky. EU a Brusel přestanou mluvit do toho, jaké mají mít státy schodky a dluhy.

3. Vznik společného bezpečného aktiva či společného eurodluhopisu.

4. Vznik centrální fiskální kapacity a další rozvoj stávajících instrumentů a infrastruktury.

Ve skutečnosti se prosadí různé upatlané myšlení a upatlaná praxe. Například představa vzniku „sekuritizovaného“ bezpečného aktiva (smíchání státních dluhopisů, jejich derivace a přeprodej) a různé variace křížového postupu mezi všemi čtyřmi školami. Nejpravděpodobnější budoucí vývoj půjde cestou kombinace školy 1 a školy 4 (samotný server Eurointelligence.com podporuje školu číslo 3, společné aktivum opravdové, nikoli sekuritizované).

MMF, který právě vydal doporučení k reformě eurozóny, je spolu s francouzským prezidentem Macronem příznivcem vzniku společné fiskální kapacity. Podle šéfky MMF Christine Lagardeové byla fiskální politika členských zemí eurozóny během krize vysoce procyklická a způsobila dvojitou recesi.

Menší fiskální kapacita by mohla dopady krize ztlumit – nikoli odstranit. MMF navrhuje fond „pro deštivé dny“, kam by členské státy eurozóny přispívaly 0,35 procenta HDP; dopad hypotetické krize by se snížil o 0,5 procenta HDP.

Probíhající prezidentské volby v Tunisku jsou podle komentátora FT Gideona Rachmana smutnou podívanou.

Ukazuje to, jak dopadly požadavky na demokracii z období arabského jara roku 2011.

Režim egyptského prezidenta Sísího je ještě represivnější než Mubárakova vláda, svržená za egyptské revoluce. V Libyi vládne násilná anarchie, lidem se stýská po Kaddáfím. Nejsmutnější je občanská válka v Sýrii, která přinesla miliony mrtvých, zraněných a bez domova.

Násilný konec arabského jara nenávratně poškodil liberální politiku nejen na Středním východě, ale obecně. Americká Trumpova administrativa dnes považuje podporu demokracie za naivní a mnoho Evropanů by tiše souhlasilo. V módě jsou silní lídři od Moskvy po Manilu.

Výjimkou potvrzující pravidlo je Tunisko, kde vládne zvolená koaliční vláda. Právě se chystají poklidné komunální volby a příští rok budou prezidentské.

V zemi se předloni odehrály dva velké teroristické útoky, ale bezpečnostní situace je nyní pod kontrolou. Optimisté se domnívají, že Tunisko bude jednou příkladem pro demokracii v arabském světě. Pesimisté si myslí, že jednou naopak špatně dopadne, především pod tíhou sociálních a ekonomických problémů.

Výhodou Tuniska je, že nemá tolik kmenových a náboženských rozdělení. Země má například psanou ústavu. Má slušný vzdělávací systém a ženy hrají prominentní roli ve veřejném životě. Vedoucí muslimská politická strana odmítá výraz „politický islám“ a její lídr Ghannúší se považuje za „muslimského demokrata“.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

  • 2Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.