Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Francie a venkovská vzpoura Západu

Názory

  13:36
Všeobecně se má za to, že francouzské prezidentské volby v květnu tohoto roku budou znamenat klíčový, ba fatální bod zlomu pro Evropu. Buď se i Francie po vzoru Trumpa a svým způsobem po vzoru brexitu vydá cestou protekcionismu a nacionalismu – anebo se po nedávném vítězství liberálně zeleného prezidenta v Rakousku začne trend přece jen obracet.

Barvy hrají důležitou roli nejen na talíři. foto: Magdalena Slezáková, Lidovky.cz

Francie nakonec nepropadne hrozbě izolacionismu, populismu a fragmentace Evropy, Itálie nezvolí Beppeho Grilla, liberálně-konzervativní mainstream zůstane u moci v Nizozemsku, Španělsko bude dobře „držet“ i přesto, jak hlubokou krizí v posledních letech prošlo.

Kdyby Francie zvolila krajně pravicovou prezidentskou kandidátku Marine Le Penovou, vydá se země cestou tvrdého zavření hranic, odchodu z eurozóny a k moci se také dostane někdo s jasným finančním napojením na Rusko, tedy s něčím, o čem v případě Trumpa dosud panují pouze pochybnosti.

Pravicový prezidentský kandidát François Fillon je přitom oslaben finančním skandálem a vypadá to, že hlavní alternativou k Marine Le Penové se stane bývalý ministr socialistické vlády Emmanuel Macron, který je ovšem představitelem mladé, dynamické generace a do politiky přišel ze světa podnikání. Macron je proevropský, v mnoha ohledech má neotřelé nápady, zve do Evropy americké vědce a firmy zklamané Trumpem a je zastáncem rychlého vytvoření společné evropské obrany.

Potíž je v tom, že podle posledních průzkumů to vypadá, že nadějný Macron je jednoznačně kandidátem, který může získat na svou stranu velká města, ale menší města a venkov budou volit Marine Le Penovou.

Hrozí tedy, že se ve Francii zopakuje scénář, který postihl Ameriku či Británii? Hrozí i tady vzpoura venkova a frustrované dělnické třídy postižené globalizací? Venkov proti městu – to ale přece není pouze západoevropský scénář. Venkov za Orbána proti Budapešti, to známe už mnoho let z Maďarska, venkov proti Varšavě je zase definicí současné situace v Polsku a svým způsobem podobná konstelace přivedla u nás k moci Miloše Zemana.

Pokud se Macron dostane do druhého kola, mohl by se spolehnout na tradiční mobilizaci: všichni slušní lidé proti lepenovcům? Na mobilizaci uslyší asi městští voliči, ale otázka je, zda už na venkově nejsou naštvaní tak, že tábor frustrovaných požene tzv. slušné lidi s nabídkou mobilizace vidlemi kamsi.

Macron se přihlásil k dodržování maastrichtských kritérií tříprocentního deficitu rozpočtu, což z něj ale v tomto ohledu jasně činí kandidáta starých pořádků a evropského establishmentu. Možná by přece jen spíše potřeboval o něco více rebelskou, antisystémovou legitimaci.

Ještě tedy uvidíme. Jedinou nadějí pro Evropu je to, co v Praze nedávno pronesl bulharský politolog Ivan Krastev. Lidé už budou vědět, co způsobila volba brexitu a Trumpa, a zachovají se zodpovědněji, protože tentokrát už půjde o všechno.

Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus.

...

K rezignaci Michaela Flynna, šéfa Trumpových poradců, sepsal rychlý komentář pro Financial Times Gideon Rachman. Podle něj Flynnova rezignace přináší tři důležité otázky. Tou první je, jak dlouho může vlastně vůbec pokračovat současný chaos ve Washingtonu. Druhou otázkou je, zda se zahraničněpolitický establishment ve Washingtonu snaží znovu získat kontrolu nad Trumpovou agendou. A tou třetí, zda je nyní zranitelný už i sám Trump a zda je do Flynnova skandálu sám zapleten.

Co se týče první otázky, v tuto chvíli je americká zahraniční politika zavlečena do chaosu. Například nadcházející návštěvu izraelského premiéra Netanjahua organizoval právě Flynn. Potíž je v tom, že chaos panuje i na americkém ministerstvu zahraničí, kde nový ministr Rex Tillerson stále nemá žádného zástupce a odkud odešla velká část celého vedení.

Pokud jde o druhou otázku, je jasné, že zahraničněpolitický a bezpečnostní establishment dosadí místo Flynna nějakou osvědčenější figuru, jako je například generál Petraeus. Nečekejme ale, že Trumpova zahraniční politika začne být zcela konvenční. Koneckonců Trump je vrchní velitel ozbrojených sil a vrchní velitel svých tweeterů.

Kdyby měl Flynn naznačit, že jeho kontakty s Rusy povoloval či nařizoval Trump, mohlo by to vést i k impeachmentu samotného Trumpa. Zatím je ale taková úvaha předčasná.

Debata Jana Macháčka

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...