V rámci spuštění článku 155 španělské ústavy a rozpuštění katalánského regionálního parlamentu vyhlásila vláda nové volby do katalánského parlamentu už na 21. prosince. Separatisté se přitom připravovali spíše na dlouhé měsíce rezistence proti přímé vládě z Madridu.¨
Nyní je spíše čeká debata o tom, jak se postavit k novým volbám: jestli je bojkotovat, nebo se jich účastnit. Politická nejistota pokračuje, ale napětí bude snad menší, než v případě, že by přímá vláda Madridu měla trvat neomezenou dobu. Zastánci nezávislosti asi nebudou chystat žádný odpor, ale budou zřejmě organizovat nějakou kampaň nenásilné občanské neposlušnosti.
Každého pochopitelně zajímá, zda se následující vývoj může obejít bez násilí. Centrální vláda v Madridu se bude násilí vyhýbat, stejně jako hlavní síly seperatistů. Na serveru Eurointelligence se ale tážou, jak to bude s radikálními ultranacionalistickými skupinami. Katalánský separatismus totiž může vyprovokovat radikální španělskou nacionalistickou pravici.
K celé věci zajímavě promluvil Michael Ignatieff, kanadský rektor Středoevropské univerzity v Budapešti, v pořadu GPS Fareeda Zakarii televize CNN. Ignatieff tvrdí, že obě strany musí vybízet (a volat do svých řad) k maximální zdrženlivosti a sebekontrole. Zároveň se ale obává, jak to dopadne, protože k míru a nenásilí se nejprve vyzývá a vyzývalo vždy, i když to pak nakonec dopadne násilně.
Zůstane Katalánsko ve Španělsku? Třeba Slovinsko nebo Chorvatsko jsou nakonec samostatné země. Podle Ignatieffa se to láme na násilí. Jakmile je někdo někde držen násilím, jakmile jsou tanky v ulicích apod., už není návratu.
Kanadě se podařilo udržet Québec v Kanadě, protože nikdy nepřestala existovat komunikace mezi kanadskou a québeckou vládou. V případě Madridu a Katalánska komunikace bohužel zjevně nefunguje, což je velice nebezpečné. V dnešním světě máme všichni mnoho identit, v případě Katalánska zjevně existují miliony lidí, kteří cítí silnou katalánskou identitu, ale zároveň chtějí zůstat Španěly. Nejhorší podle Ignatieffa je, když jsou lidé tlačeni k tomu, aby se rozdělili vejpůl a nuceně se vzdali nějaké části své identity.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
