Také vystoupil premiér Andrej Babiš, který v Bruselu řekl, že pokud země střední Evropy budou opět v Evropské radě natvrdo přehlasovány ve věci povinných kvót na migranty, hrozí, že lidé u nás budou volit strany, které chtějí czexit. Lecjaký uvědomělý český komentátor se pak do Babiše opět pustil, že slovo czexit vůbec vypustil z úst, že si prý zahrává s ohněm. V rámci kritiky se jaksi zapomínalo napsat, co Babiš doopravdy řekl, a téma začalo cirkulovat a žít vlastním životem.
Od té doby premiér asi tak desetkrát denně říká, že témat jako bezpečnost a zahraniční politika se žádné referendum týkat nesmí, že se rozhodně nesmí týkat EU a NATO. Když ale Babiš řekne něco normálního, do veřejnoprávní televize a do programově antibabišovských médií to pochopitelně zásadně nepronikne. Natož mezi lidi, kteří čerpají informace pouze z Facebooku. Pak téma chytilo další spin, ale mimo paranoiu bublin sociálních sítí téma czexitu paradoxně roztáčejí lidé, kteří to asi myslí dobře a nic takového by si sami v životě nikdy nepřáli.
Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar tweetnul, že „už je to tady“, že je z toho téma a že se ho na czexit ptají japonští investoři. Špicarův tweet vzbudil patřičný rozruch a právě ten udělal z czexitu téma s velkým T. Pozadu nemohl zůstat další prezident, tentokrát Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, a nastínil ekonomickou katastrofu, kterou by případný czexit nastolil. Pak už nejde jen o prezidenty, k czexitu se rychle spěchá vyjádřit každý český pseudoexpert, politolog a ekonom, který má do p…le díru. Téma je na stole a Hospodářské noviny z toho ve středu udělaly titulní stranu. V rámci sběru drastického materiálu se volá expertům do světa, do Bruselu a kvůli brexitu i do Londýna, s otázkou, co říkají tomu, že Češi uvažují o czexitu, a téma dostane hned také mezinárodní spin. Nastává ale posun, místo vstupu do eurozóny teď bude Špicar hájit už jen členství v EU.
Člověk si marně láme hlavu s tím, jestli jde o příklad toho, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, anebo ty úmysly nejsou dobré, protože i rádoby seriózní tisk potřebuje zvýšit prodaný náklad skrze katastrofická a třaskavá témata. Každopádně se nám opět potvrzuje, že fake news nejsou jen ruské provenience.
No a když to dobře dopadne a žádný czexit nakonec nebude, budou novináři a experti říkat, že tomu zabránili svým včasným varováním. Pokud se czexit ujme jako nastolené veřejné téma, je přece jasné, že za to může Okamura a Zeman, případně Babiš. Jinak platí, že volič, který se opravdu czexitu bojí, ať píše stranám, které volil (od ODS přes lidovce po Piráty), ať jdou pro jistotu s ANO do koalice.
Ještě poznámka k expertům a výpočtům: na příkladu brexitu se ukázalo, že to je mimochodem přesně to, co nefunguje. Naštvaní lidé hlasují schválně proti expertům a číslům navzdory. A proč jsou lidé naštvaní? Třeba proto, že mají exekuce nebo je mají jejich příbuzní a známí. A ten systém podle nich vytvořily politické strany a taky asi ti mnozí experti, kteří je teď poučují.
Češi jsou prý nejvíce euroskeptický národ, ale kdybychom to vzali z jiné strany a ptali se – Chcete zachovat Schengen? Chcete, aby firmy, kde pracujete, mohly vyvážet do Evropy? Chcete, aby vaše děti mohly studovat v Evropě? Chcete, aby EU nadále podporovala infrastrukturní projekty? –, třeba by ty průzkumy dopadaly docela jinak.
