Pokud tedy v nejbližších dnech nebude dosaženo dohody, lze očekávat, že řeckým bankám dojde likvidita a podobně jako před časem Kypr zavedou kapitálové kontroly: omezí se možnost vyvážet peníze, omezí se možnost převádět peníze do zahraničí a bude stanoven limit na výběr peněz z bankomatu či na pobočce. Mezitím se Řecko rozhodne, co dál. Vydá paralelní měnu? Připraví tvrdý grexit? Obrátí se na USA? Rusko? Na Čínu?
Hans Werner Sinn, ekonom a prezident německého Ifo Institutu, nabádá Řecko, aby zavedlo kapitálové restrikce už nyní. Nelíbí se mu totiž, jak to probíhalo za kyperské krize. Tehdy Kypřané, podobně jako dnes Řekové, převáděli peníze do ciziny a kyperské banky držela nad vodou jedině tzv. ELA (emergency liquidity assistance), tedy mimořádná hotovostní výpomoc poskytovaná Evropskou centrální bankou (ECB). Protože ECB je vlastně pouze srdcem a mozkem tzv. eurosystému, musí si pro takové mimořádné asistence půjčit od jednotlivých centrálních bank eurosystému. Ty pak de facto umožňují, aby Kypřané, resp. Řekové mohli zakládat účty v zahraničí, například v Německu, a aby na tyto účty měli co převést.
Sinnovi se to nelíbí. Strop asistence ECB řeckým bankám má podle něj činit 42 miliard eur, aby to odpovídalo řeckému „vkladu“ v eurosystému. Žádná země si nemá žít nad poměry ani nemá zachraňovat banky nad poměry.
Sinn to sice přímo neříká, ale de facto navrhuje, že Řekové mají zažít kolaps svého bankovního systému, aby jim konečně došlo, o čem vlastně s partnery v Evropě vyjednávají.
Server agentury Bloomberg si v hezkém článku všiml toho, že v Evropě existuje i něco jako Antiřecko. Je umístěno v malém severovýchodním rohu EU a riziko pro investory do státních dluhopisů je nulové, protože žádné státní dluhopisy neexistují.
Vládní dluh Estonska činí pouhých 9,6 procenta tamějšího HDP a činí pouhou desetinu regionálního průměru 94,4 procenta HDP a zlomek řeckého zadlužení na úrovni 170,2 procenta HDP.
