Článek najdete zde. EU již vydala své „position papers“, tedy řekněme výchozí materiály pro jednotlivé oblasti vyjednávání, a jsou tu jasné, věcné a přehledné projevy kompetentních politiků k tématu, ať již od Michela Barniera, nebo Donalda Tuska.
Problém Británie není kapacita. Má nesmírné množství vynikajících diplomatů, špičkových právníků, úředníků, expertů apod. Koneckonců v 80. letech to byl britský komisař, kdo dal dohromady praktickou architekturu jednotného trhu apod.
Britská potíž se jmenuje žádný leadership a žádná vize. Není dán směr a není dán cíl. Spojené království neví, co má být na konci procesu, a to jak finálně, tak i v tranzitní fázi. Je to jako krásná, moderní loď bez kormidelníka vydaná na pospas přílivům, vlnám a proudům. Je to o to smutnější, když si uvědomíme, čeho je ta loď schopna.
Nedostatek leadershipu a vize znamená, že se dělají taktické i nevynucené chyby. EU naopak od výsledků referenda vypadá rozhodně. Principy jednotného trhu nejde dělit, nebude žádné vybírání rozinek, EU27 bude vyjednávat jednotně, nikdo nebude vyjednávat stranou, nebude se jednat bez přípravy a včasného upozornění, Británie musí nejprve dorovnat své závazky apod.
Naše poznámka: Samozřejmě jsou tato slova chvály o EU určena především britským očím a uším.
...
Francouzský prezident Macron prožil první pouliční protesty proti navrhovaným reformám, ale byly mnohem slabší, než se čekalo, a mnohem menší než v minulých letech. Odbory jsou rozdrobené a rozdělené a socialističtí rebelové a aktivisté, kteří protesty v minulosti spoluorganizovali a podněcovali, jsou dnes z politiky de facto vymazáni, jsou pryč. Ještě jsou tu podporovatelé Jeana-Luka Mélenchona a bývalí komunisté, ti ale jednotnou frontu nevybudují, protože trockistům a komunistům spolupráce moc nefunguje.
Uvidíme, jestli další kolo demonstrací za čtrnáct dní zmobilizuje více lidí.
Nicolas Byetout píše v L’Opinion, že Macronova taktika zatím nejvíce připomíná strategii kobercového bombardování hyperaktivního Nicolase Sarkozyho. Jazyk se liší, metoda ne. Protestuje se proti reformě pracovního trhu? Tak se oznámí celá řada dalších reforem (vzdělávání, penze) a v den protestů zmizí Macron v Karibiku, aby oznámil pomoc obětem hurikánu. Kobercové bombardování je riskantní v tom, že každá nová akce přitahuje nové oponenty a dohromady to vede k akumulaci nespokojených lidí.
...
Elisabeth Brawová ve Financial Times horuje za obnovu povinné vojenské služby a odvodů. Příští měsíc bude totiž odvody testovat Švédsko, které je před sedmi lety zrušilo, a narukuje 4000 mužů a žen, jež si švédská armáda vybere.
Švédský ministr obrany k tomu řekl: „Krom toho, že bude mít armáda více lidí, odvody zvýší naši schopnost krizového managementu a povedou k většímu angažmá a participaci na obraně Švédska. Ve Finsku se vojenské služby zúčastní 80 procent mladých mužů, stejně jako na vrcholu studené války.“
Autorka článku zdůrazňuje další benefity vojenské služby. Naučíte se pracovat s lidmi původem z různých prostředí, kultivujete nové dovednosti v oblasti lidského kapitálu, vybudujete si nové sítě a sociální kapitál a nové sociální normy a kódy chování (kulturní kapitál). Vojenská služba rozvíjí dovednosti ve všech sektorech od adaptace po řízení apod.
Náš komentář: Ale najde se také spousta argumentů proti, které v článku bohužel nejsou. Například se přeruší plánovaná a nastartovaná kariéra. Sociální návyky mohou být také negativní: šikana, bossing, strach. Z vojny se leckdo vrátí jako lenoch a cynik.
A hlavně: bojeschopnosti současné armády pěchota a pochodování moc neprospějí. Moderní účinné zbraňové systémy jsou tak sofistikované, že jejich obsluha vyžaduje léta – nikoli pár měsíců – profesionální přípravy.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
