Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Münchau: EU jako Výmarská republika

Názory

  13:28
PRAHA - Zajímavý článek z pera Ishaana Taatora uveřejnil v pátek deník The Washington Post. Text shrnuje problémy s migrací, které má Itálie, i nárůst pravicového populismu.

Migranti na palubě lodi organizace Proactiva Open Arms. foto: Reuters

Hlavně ale na číslech dokumentuje, že politická krize způsobená migrací přichází ve chvíli, kdy je přísun migrantů na velmi nizké úrovni.

Příliv migrantů přes Středozemní moře do Evropy je na polovině počtů za stejné období v roce 2017. Do středy připlulo necelých 41 000 lidí. A oproti roku 2016 je to pouhých 19 procent.

Podobně americký prezident Donald Trump hrdinně bojuje s hraniční krizí, která neexistuje. Dvě třetiny nelegálních migrantů v USA tvoří ti, kteří do země vstoupí legálně a překročí dobu pobytu určenou vízem. Počet těch, kteří nelegálně překračují hranici s Mexikem, je nejnižší od 70. let. Přesto Trump přiživuje představu nebezpečných hord barbarů čekajících před hraničním plotem s Mexikem.

S tím souvisí i vnitroněmecké politické drama, ke kterému jsme údajně měli přispět i my v České republice tím, že jsme hlasitě volali, že jsme se s Merkelovou na ničem nedohodli, když ona oznámila, že ano. Tím ji prý česká vláda oslabila.

Je to celé absurdní. Česká republika vůbec není na migrační trase jih–severozápad. Vracení od německých hranic (jde pouze o migranty, kteří požádali o azyl v jiné zemi EU) je spor mezi Německem, Rakouskem a Itálií. Pokud se někdo takový ocitne v Německu a žádal o azyl v ČR, může to být typicky nějaký Ukrajinec, který si prodloužil nákup v Drážďanech, nejedná se o nic masového. Převezmeme ho zpět na základě stávajících dublinských dohod. Žádnou další dohodu s Němci vůbec není potřeba uzavírat. Všechny tyto věci nemají vůbec řešit premiéři, ale odborníci a úředníci na úrovni o tři patra níže. To, co se v Německu děje, je čistá hysterie, která se tentokrát vůbec neopírá o fakta a o realitu.

Podle komentáře Wolfganga Münchaua pro Financial Times čelí Evropská unie existenční krizi na dvou frontách. Na první frontě je to Donald Trump a na druhé Matteo Salvini, lídr italské ultrapravicové Ligy. EU platí cenu za to, že je na USA závislá – na exportu i na zajištění vnější bezpečnosti. Američané brzy spustí cla na auta.

Hrozba skrze Salviniho je však potenciálně silnější, i když ne tak akutní. Itálie hraje s EU hru na hodného a zlého policajta. Hodný je premiér Giuseppe Conte. Od EU na summitu moc nezískal. EU bude stavět tábory na svých hranicích, které bude více chránit, a lodě neziskovek to budou mít těžší. Itálie ale žádala konec dublinského systému, kdy zodpovědnost za migranty mají první země EU, kam migranti přicházejí. Salvini jako ministr vnitra – buldok komentoval výsledky summitu s velkou skepsí.

Salvini řídí italské auto ze zadního sedadla a bude útočit na francouzsko-německou dominanci v EU ze všech stran. V minulosti se Itálie řídila strachem z izolace. Často přijímala evropskou legislativu, která nebyla v jejím zájmu, třeba pakt stability a růstu nebo pravidla ESM. Co má sílu, je, že se Salvini nebojí. Nepotřebuje se ukazovat v Bruselu či v Davosu a z koalice klidně vycouvá. V Itálii se potkávají dvě evropské krize: migrační a krize eurozóny. V Itálii je euroskepticismus na vzestupu. EU potřebuje v obou směrech Itálii dodat nějaké pozitivní řešení, nejen překrývat praskliny papírem.

Potíž EU je, že její stabilita stojí na tom, že lidé jako Trump či Salvini se nikdy nedostanou k moci. EU riskuje, že se stane Výmarskou republikou naší doby: konstrukcí jen do mírného politického klimatu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.