Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Německo vyhlašuje rychlý odchod od uhlí

Názory

  13:21
PRAHA - Letní sezona znamená v médiích vyskladňování textů, které bohužel působí tak, že si nad nimi notuje jedna důležitá zájmová skupina. Nevyhnou se tomu bohužel ani nejserióznější deníky jako Financial Times.

Větrná elektrárna na severu Německa foto: Shutterstock

Ten v pondělí takové texty uveřejnil hned dva. První je z pera Nicka Butlera a týká se toho, že na počátku léta vznikla v Německu pracovní skupina založená vládou, která má urychlit odchod Německa od spalování uhlí .

Německý odchod od uhlí bude podle Butlera transformovat energetiku po celé Evropě. Podle Butlera vznikne obrovský tlak na ekonomiky ve střední a východní Evropě, jako je Polsko a Česká republika, aby Německo následovaly.

Obě země – a Polsko především – přitom stále počítají se spalováním uhlí. Podle autora se zvyšuje pravděpodobnost zavedení karbonové daně na celém kontinentu, aby se chování těchto zemí změnilo. Sektor obnovitelných zdrojů a plynu bude zažívat boom. Jádro se v Německu vypne během pěti let, uhlí se přestane spalovat během deseti.

Těžba hnědého uhlí v Německu dosud přímo zaměstnává 20 000 lidí a další desetitisíce pak v souvisejících službách. Těží se stále 170 000 tun ročně. Těžba černého uhlí zaměstnává 12 000 lidí. Rekvalifikace těchto lidí nebude snadná. Jak ukazuje zkušenost Belgie, Francie či Anglie, horníky nelze snadno přeškolit v dělníky v moderním strojírenství.

Přesto je podle Butlera úspěch komise důležitý, protože když komise neuspěje, přestane být Německo v pozici, že bude moci ostatním v Evropě říkat, že co mají dělat v oblasti energetiky či emisí. Pro Merkelovou by to bylo další velké ponížení.

Komentář Monitoru JM: Je až neuvěřitelné, jak snadno se v článku konstatuje, že Německo má právo, má chtít a může ostatním zemím v regionu diktovat jejich energetický mix. Že když nebude chtít Německo uhlí nebo jádro, ostatní budou povinni je následovat a urychleně vypínat tyto zdroje také a žádné nové nestavět.

Takže kromě sporů o obsah termínu liberální demokracie a kromě sporů o migraci tu vznikne další ostrý klín vražený mezi Východ a Západ Evropy. Nehledě na zvýšenou závislost na Rusku zvýšeným dovozem tamějšího plynu.

S tím souvisí i další komentář, uveřejněný týž den v témže listě, a to od Eugena Rumera. Jmenuje se Kritika Nord Stream 2 nemá žádný smysl. Geopolitika vytváří podle autora zvláštní milence. V jedné posteli se tak ocitli Donald Trump, jeho američtí oponenti i jeho evropští kritici. Ti všichni jsou proti rusko-německému plynovodu Nord Stream 2.

Trumpova kritika plynovodu souvisí podle Rumera především s obchodem v širším slova smyslu. Kdyby Evropa kupovala americký plyn, mohla by se vyrovnat obchodní rovnováha. Opakovaně tedy kvůli plynovodu kritizoval kancléřku Merkelovou – s tím, že doufal, že si vymůže ústupky. Trumpovi kritici na obou stranách Atlantiku argumentují, že Nord Stream 2 zvyšuje závislost na ruském plynu a Evropa bude zranitelnější vůči tlakům z Moskvy.

Podle autora Evropa není závislá na ruském plynu. Z Ruska se dováží 37 procent evropské spotřeby, v roce 1990 to bylo 75 procent. Zkapalněný plyn sníží ruskou páku a Nord Stream 2 to nezmění. Evropská produkce klesá a Evropa bude potřebovat více zdrojů.

Nakonec se autor pustí do Ukrajiny, která nechce přijít o příjmy z tranzitu ruského plynu. Když bude ale Ukrajina závislá na ruském plynu, z vlivu Ruska, ze kterého se chce vymanit, se prý nikdy nedostane. Bývalý polský ministr zahraničí Sikorski přirovnal plynovody Nord Stream k paktu Molotov-Ribbentrop. Polsko ve věci energetické bezpečnosti nevěří ani Německu, ani Rusku. Butler ale tvrdí, že Nord Stream 1 neměl vliv na to, jak se Německo postavilo k sankcím vůči Rusku po anexi Krymu.

Nejbizarnější prý je antiněmecký osten opozice vůči plynovodu Nord Stream 2. Představa, že zájmy zvýšeně nacionalistického Polska a Ukrajiny jsou důležitější než zájmy Německa, je úplně absurdní.

Náš komentář: Takže když má někdo obavy o svou bezpečnost a geopolitické důsledky, svede se to na to, že je nacionalista. Co se údajů o závislosti Evropy na ruském plynu týče, ty jsou také zavádějící. V roce 1990 přece Evropa používala plyn daleko méně než dnes, a to jak v energetice, tak při výrobě tepla.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.